Byl jednou jeden krýgl plný piva,který nechal hostinský jen tak stát před pecanem na hnusném poplivaném stole. U stolu byli pecan, drutek a makak, která měla plný zuby obou těch opilých hovad.
A tak se rozhodla odejít domů. V tom přišel kluk s jednou nohou dřevěnou a jednou koulí prověšenou až ke kolenům a byl naštvaný na Jendu, že to všem vykecal. Avšak všichni už vytáhli z tašky své poslední peníze, že zas zatáhli všechno za pecana.
Chlapec s koulemi se sháněl po nějaké slečně, avšak žádná nebyla v hospodě, jen krátké nohavice ze sekáče na konci zaprděné vesnice Kotěhůtky visely nad barem.
Jak tak visely klukovi s koulemi u pecanova nosu, najednou se začali mlsně koukat po nějaké skulince mezi nohama jedné dřevěné sochy v koutě hospody, ale široko daleko nebyl dajný žádný hostinský, který by jí pořádně vybrousil dutiny, aby se do nich mohl někdo dostat bez páčidla. Avšak ten chlapec, přemýšlel jako hráč kulečníku, chtěl do díry dostat koule a tyč mít pořád v ruce.
Hledal proto návod, jak si zabrousit své tágo nějak víc do špičky, aby jeho vzrušení bylo mnohem intenzivnější než obvykle. Měl na to jen kousek brusného papíru, se kterým si nedokázal poradit, neboť byl převelice hloupý.
Objevila se však šance problém vyřešit.
Tak se do toho vloží MAO. Chce to udělat. Vybrousit soše dutiny, aby koulovatý chlapec mohl konečně skórovat navzdory svému handicapu. Vzal svou vrtačku, pochopitelně příklepovou, a začal s ní proti veškerému očekávání vrtat trezor, který neměl nic společného s koulovatým chlapcem. Byl ale plný peněz, které hospoda nahrabala v průběhu svého fungování. Koulovatý chlapec se provrtal skrz naskrz a co tam neviděl!? Svoje koule! Pak s nima hrál pingpong až do omrzení. Poté se však rozhodl, že by je mohl zasunout do ponožek, aby mu na ně skočil hladový pes, kterého před tím viděl před vchodem trhat jiné ponožky. Nasadil si gumáky a slamák a vyrazil ven. Jedna koule však zůstala zaseklá ve dveřích a jak se tak rozběhl, koule se mu strašně natáhly a střelily psa přímo mezi oči a pes reflexivně chramstnul a spolknul obě koule i s fuseklí. Kluk se snažil psa za všech sil přinutit zvracet, ale koule stále vězely někde u chvostu, jak kluk usoudil.
Pes jen pořád kňučel, když mu klukovy koule pořád visely v krku.
Vzal velký nůž, aby udělal to, co prostě musel.
Podřízl psa pod koulema na dvorku a kňučel fistulí, protože řezal svoje koule na místo psa.
Zařval, jak nejvýše mohl, aby ho slyšeli všichni slyšící osoby kolem a přiběhly mu pomoci s řezáním všech koulí, které našli v tlamě hospodského pitbula Baryka.
Pes však náhle dostal amok. Rozběhl se do hospody, rozrazil dveře a vrhl se ke stolu plnému opilých pecanů a drutků a palucků, Makavelin, prostě celého VSN totálně namol ožralého válejícího se na špinavé poblité podlaze ve vášnivém objetí s tlustou servírkou a s plešatým tuplovaným smrdutým oposumem s dlouhým nosem, plným hnusných chlupů hustějších než pubické a strašně zapáchajícími nohami. Prostě Padoubek!
Najednou vstoupil hygienik a čelist mu klesla k podlaze, až si vymlátil všechny dva zuby. Zubama odťal klukovi kousek palce u svatebního prstenu, který byl bez nehtu jako klukovy koule. Nevěda, co dělá, spustil požární poplach, který ale nebyl zapojený na hlavní přímý rozvodný kabel, ale na rozbušku rychle rázem explodující. Takže požár vypukl hned po obědě, ke kterému bylo vepřo knedlo zelo a krýgl piva.
Hasiči měli novou super visutou plošinu a tou si došáhli, kam chtěli, i k pivu a vínu, rumu, ženě, jídlo a vodě, ale nebyli uspokojeni, tak použili benzín a pár sirek. Ale došlo jim, aby uspokojili své profesní povinnosti, tak si tahali zápalky navzájem ze zadků, které překáželi při průchodu z otvorů do otvorů, kde se otvory setkávají, protože je potřeba otvory řádně čistit, nejlépe koncentrovaným Savem.
Když vyčistili otvory, zachvátila je panika, protože zapomněli, proč j vlastně čistili.
Tak nechali oheň pořádně prudce rozhořet jejich análnímy otvory, aby poznali, že je to příjemný, nechat oheň hořet vlastním tmavým kakáčem.
Tak odjeli jinam povědět všem, co viděli a zažili. Ostatní jim záviděli jejich těžké popáleniny. Tak raději začali přemýšlet, jak to udělat...
Zavolali na dědečka, který hulil trávu, fetka jedna stará, kvalitní holandský matroš. Ten se zamyslel a bohužel nic nevymyslel, neb umřel.
Pak je napadlo se před popáleninami chránit oblekem.
Mezitím shořel náš dům, s ním rum, takže všechna dezinfekce šla taky do dezinfekčního nebe.
Hasiči hovno hasí. Hledají protipožární oblek. Někam si ho založili, když ukájeli svoje velké pubertální ego, které nedokázalo uspořádat žádnou z myšlenek. Neměli totiž mozek, protože se ráno všichni doma milovali, aby byli celí upocení a uspokojení, protože pospíchali do práce, aby mohli říct všem kolegům o nové poloze, kterou právě vyzkoušeli.
S touto polohou velmi spokojení všichni moc nebyli, ale byli rádi za alespoň nějakou šanci si večer pořádně zatrtkat se svou novou přítelkyní, která je velmi inteligentní ředitelka školy a má ráda jistého vysokého babráka a koulovatého chlapce. (Koulovatý chlapec = Palučko)
Protože mladí chlapci dělají na VSN to nejlepší, co je maminky naučily, protože jsou to hodní, poslušní hoši, kteří ale někdy prostě jen zlobí, aby Beatovi dokázali, že hodní nejsou.
A taky tam, kde se to vždy odehrává, je tamten onen oný nehorázně strašný bordel.
Kluci si začali strkat prsty do otvorů, ve kterých obvykle prsty nemají, co dělat, protože je tam proud nevábných tělesných tekutin, zvaných jednoduše sliny. Ale nebyly to kdovíjaké hyperverzní zážitky z ústního otvoru, ale...