Zasláno: po 3. prosinec 2007 08:35
Byl jsem ženatý 21 let. Nebylo to zas tak špatný, jen jsme se nedokázali domluvit. Paradoxem je , že nyní se domluvíme bez problémů, ale to již nejsme spolu. Peřinu měl každý vlastní a moje hadry nikdo nechtěl
Je to hezké chodit domů a vědět že tam někdo je, nebo příjde. Co jsem nyní zcela sám, tak je to někdy dost náročné na nervy. Stárnout sám je příííšerná představa a je to nejlepší s někým koho za roky společného života znáte. Začínám zcela od začátku a doufám že naposled. Rozhodně se znova ožením. Stojí to za ten risk!