Arashid
Zasláno: ne 6. červenec 2008 12:27
Inu, jednoho strašlivého dne, se v pražské porodnici na Bulovce narodilo něco jako dítě... to dítě jsem bylo Já

Vyrůstal jsem v náručí milující matinky

a cholerického, přitroublého otce

postupně jsem vyrůstal v drzého, destruktivního chuligána, kterého měli všichni rádi (krom lidí které jsem napadal a měli se mnou potičky) pak jsem se tak ve 13ti uklidnil a přestal jsem být chuligánem. Pak následovali dva roky klidu a relativního míru. V 15ti jsem se začal ztotožňovat s punkovím stylem života a stal se ze mě punkáč. Vyholil jsem si číro, k hrůze mamínky jsem zavedl i náušnici a z představy dalších piercingů a tetování na které se chystám je mamínce mdlo.

našel jsem si spousty přátel mezi punkáči a počase i mezi nerasistickými skinheads, se kterými jsem se začal také ztotožňovat. Postupem času jsem začal chodit více a více na akce a když mamínka viděla že je na mě spoleh, přestalo ji to vadit a začala mě pouštět víc a klidně i na celé výkendy... mezi partu se kterou jsem trávil spoustu času však bohužel začali chodit i (hodně) mladí neonacisté a z pár mladších punkáčů se stali rádobyskins, kteří jsou ovšem rasisti a pro-fašističtí... někteří však nevědi co chtějí, tak vám vždy řeknou něco jiného. Problém je hlavně v tom, že jsou velice agresivní a přes svůj věk jsou schopnými rváči. Z těchto důvodů jsem se začal těchto akcí trochu stranit, ne ze strachu o sebe, jsem celkem autorita a stojí za mnou hodně lidí

ale nemám chuť chodit na akce trhat bitky a řešit konflikty když si nějakej retardovanej mladej nácek vylejvá zlost na mejch kamarádech. V současné době se pohybuji mezi protirastistickými skinheady a je mi dobře.
K VSN mě dovedla Varda již před nějakou dobou, ale až teď jsem si našel čas se do toho pustit po hlavě