
Zasláno: st 25. červen 2008 22:41
Abych se vrátil k tomu původnímu tématu:
Dojel sem na oba úplný opaky...
Můj první vážnější vztah skončil na tom že sem se snažil bejt moc dokonalej a stal se ze mne přecitlivělej hošík kterýho už dotyčná nechtěla, ani druhej pokus za to nestál... smůla
Druhej vztah od kterýho sem si něco sliboval to sem se snažil to moc nepřehánět a dělat spíš machýrka (ono s černym kupátkem se to dělá samo

). Tenhle vztah skončil vlastně podobně, řiká se že první vyspání z kapsy vyhání a byla to pravda, já si myslel že z toho něco bude když už si mne pustila tak k tělu a nakonec sem to zase odnes. protože zjistila že až takovej masér na jakýho sem si hrál nejsem (nemyslím jako v posteli ale byl to takovej zlomovej bod)
No a tak si tak něják existuju, na všechno kašlu, a najednou mam přítlkyni která mne má moc ráda a je se mnou snad i šťastná ale furt nemůžu přijít čim to