chce z tebe mít fotbalistu

Abych se vrátil k tomu původnímu tématu:
Dojel sem na oba úplný opaky...
Můj první vážnější vztah skončil na tom že sem se snažil bejt moc dokonalej a stal se ze mne přecitlivělej hošík kterýho už dotyčná nechtěla, ani druhej pokus za to nestál... smůla

Druhej vztah od kterýho sem si něco sliboval to sem se snažil to moc nepřehánět a dělat spíš machýrka (ono s černym kupátkem se to dělá samo ). Tenhle vztah skončil vlastně podobně, řiká se že první vyspání z kapsy vyhání a byla to pravda, já si myslel že z toho něco bude když už si mne pustila tak k tělu a nakonec sem to zase odnes. protože zjistila že až takovej masér na jakýho sem si hrál nejsem (nemyslím jako v posteli ale byl to takovej zlomovej bod)

No a tak si tak něják existuju, na všechno kašlu, a najednou mam přítlkyni která mne má moc ráda a je se mnou snad i šťastná ale furt nemůžu přijít čim to

Tak to hlavně nezjišťuj, protože pak by ses to snažil "vylepšit" a špatně by to dopadlo...

no ted rikas uplnou hovadinu jeniku... vzdycky je co zlepsovat a kdyz sam nevis co tak ti to musi rict druha strana... a pokud se s ni o tom nebavis tak to neni vztah...

Já řikam vlastní zkušenost... Dycky, dyž něco vylepšuju, tak to v konečným důsledku všecko zhorší...

tak to delas spatne

mao ze ty nejsi dokonalej a musis porad neco zlepsovat prece neznamena ze to tak maji i ostatni

MAO: Né, fakt?

podle mě je důležité mluvit o všem, nestydět se, nemyslet si to, ale otevřeně o všem mluvit. Jasně všechno se oběma líbit nebude, buď se nějak dohodnete a pak je to v poho, nebo se nedohodnete a postupně poznáte, že takový vztah nemá budoucnost.

Pokud partner snese pravdu a dokáže si ji přebrat jak je to řečeno a né jak se mu to hodí, je to paráááda. Že inano.