Před více jak 3 lety jsme se po 3 letém vztahu rozešli s mým prvním přítelem – první vážný vztah. Po vzájemné domluvě, protože poslední rok nám to moc neklapalo. Avšak do té doby nás všichni pokládali za ideální pár, vše jsme dokázali bez hádek vyřešit, vyhovět si a měli jsme se moc rádi. Ale musím se přiznat, protože jsem byla mladá a bez zkušeností, začala jsem koukat po jiných…..od toho se odvíjely naše problémy a vedlo to k rozchodu.

V začátcích svého současného vztahu - tedy asi před rokem a půl, také vlivem 2 vztahů předchozích , které jsem měla mezi tím, a mých špatných zkušeností, jsem se myšlenkami začala vracet ke svému prvnímu příteli. Vše jsem s ním srovnávala, říkala jsem si jak doby s ním byly hezké a pohodové a jak já byla hloupá, že jsem se o to vše sama připravila. Nejdříve jsem se s těmito myšlenkami potýkala sama, ale když se tak dělo delší dobu, tak protože jsem věděla že on se mnou mluvit nechce - od našich společných přátel - rozhodla jsem se, že napíšu dopis. Takže dopis jsem přes nelibost jednoho mého kamráda, který tvrdil, že mu to velice ublíží napsala. Sedla jsem si, a všechny myšlenky, které se mi tou dobou honily hlavou napsala - omluvila jsem se mu, že jsem byla hloupá, a že bych byla ráda, kdybychom mohli být alespoň přátelé. Velice zkráceně - dopis byl téměř na 3 stránky A4. Protože jsme jeden druhého znali velice dobře, sázela jsem na to, že si dopis přečte, ale i kdyby si ho nepřečetl, tak mu nedá, aby o tom nepřemýšlel a nenastal nějaký posun v tom, že mě nechce vidět. Po delší době jsem od něj dostala zprávu, kde mi sdělil, že mě nechce mít ani mezi svými přáteli a ať už nekontaktuji. Sice špatná zpráva, ale říkala jsem si že k určitému posunu došlo, alespoň nějaká reakce. Od té doby jsem ho nekontaktovala, je to zhruba rok nazpět.

Nyní mě před týdnem kontaktoval on sám, s tím, že neví jak začít, ale že pokud jsme stále pro, rád by zašel na kávu a popovídal si. Byla jsem trochu šokovaná, ale souhlasila jsem a tak jsme byli v úterý "na kávě". První setkání po 3 letech, když jsme se viděli, tak jsme se objali a pak spolu strávili téměř 5 hodin v kavárně. Bála jsem se, že si nebudeme mít co říct, ale chvíle trapného mlčení nenastala. Povídali jsme si o všem, o našich rodinách, příbuzných, o práci i škole. Dozvěděla jsem se, že dopis nečetl, dal ho do úschovy ke kamarádce, a teď nedávno si ho chtěl přečíst a ona ho nemohla najít. A jak jsem říkala, já spoléhala na to, že mu to začne vrtat hlavou, on mi řekl že věděl, že to udělám - řekl, že jsem člověk, který ho zná nejlépe. Vše jako dřív, a co mne překvapilo, ze jeho strany bez žádných náznaků zášti či něčeho podobného. Své rozhodnutí mne kontaktovat vysvětlil tak, že on za tu dobu také vyvedl pár hloupostí a začal se na celý problém dívat z druhé strany, a tak si řekl proč ne, proč bychom se nemohli vidět. Nakonec jsme se dostali i našim vztahům, říkal, že do žádného nešel naplno a že poslední vztah, ač jeho přítelkyně byla také kozoroh, byla itálie se vším všudy. Oba totiž věříme na znamení - říká se, že kozoroh a býk jsou jedna z nejlepších partnerských dvojic. Omlouval se mi i za jedinou facku, kterou mi kdy dal a že o tom stále přemýšlel a chtěl mi to říct. Obecně bych řekla, že naše setkání více sebralo mě než jeho. Poté, když jsme se rozloučili a já jela domů, napsala jsem mu, že jsem ráda, ze jsme se viděli, a on mi odepsal že on také, a že mu bylo moc hezky. Domluvili jsme se, že jsme ještě neřekli vše, že to "někdy" napravíme....

Pořád o tom musím přemýšlet, a nevím jak si jeho rozhodnutí vyložit, zda chce jen napravit naše pošramocené vztahy? Sama nevím, dokáže to někdo odhadnout?

Hezký příběh a doufám, že nám napíšeš pokračování.
Odhadnout se to nedá, ale chlapi jednají na rovinu. Když řekne ano, myslí ano a když ne, myslí ne. Nech tomu volný průběh a uvidíš co bude dál. Jen by mne zajímalo, jestli po té době chceš, aby byl tvůj kamarád, nebo bys ráda něco víc.

P.S. Vítej na VSN

Děkuji za přivítání Myslím že to všechno ukáže čas, po jedné schůzce nedokážu říct, myslím že se musíme opět trošku poznat, přeci jen 3 roky jaou 3 roky a lidi se mění. Asi budud ráda, ať to skončí jakkoliv, záleží mi na něm jako na člověku, a jsem ráda že jsem o něj nepřišla:-)