
Zasláno: po 7. listopad 2005 19:00
Nejsem příliš hrdý na to, že jsem Čech. Naše země je sice velmi krásná a za to jí mám rád, ale hrdost se tím vyjádřit nedá. Ta musí z člověka jít sama a musí se o něco opřít. Bohužel česká povaha není příliš šťastná a úpřimná. Neumíme se bránit a bít za svou zemi, neumíme příliš bránit svojí svobodu a jsme příliš manipulovatelní a příliš závistiví. Úspěch se u nás nenosí, lidé myslí jen na sebe. Stydím se za většinu politiků prezentující naší zemi v zahraničí a stydím se za ty, kteří "vedou" tuto zemi. Oni jí vedou, ale do záhuby bez myšlení na budoucnost nás a našich dětí. Pomalu se z naší země stává dojná kráva např. pro lukrativní pozemky, jejichž vlastníci jsou z mnohdy nadnárodních koncernů atd. Stydím se za krátkozraké povolování výstaveb hypermarketů a supermarketů, které hyzdí naše města a za které nejeden úředník obdržel tučnou provizi.
Stydím se za špatnou sociální politiku, která nadržuje cikánům na úkor normálních lidí, kteří nějakým způsobem přišli o práci a stydím se za to, že s tím stát nic nedělá a má z cikánů strach. Stydím se za špatnou politiku bydlení, kdy mladým lidem nezbývá jiná možnost, než se zadlužit na několik desítek let hypotékou bez jistoty, zda jí splatí z platů, ze kterých mnohdy tak tak vyjdou. Stydím se za stát, který svým občanům nevychází vstříc. Stydím se za korupci a byrokracii v této zemi, která nás staví na nechvalné přední pozice ve světě.
Ta hrstka lidí, kteří nám dělají dobré jméno nemůže vyvážit vše, co mě trápí.
Proč bych měl být hrdý na to, že jsem Čech? Chtěl bych být hrdý na to, že jsem občanem této republiky. Bohužel, mé vnitřní přesvědčení se nemá o co opřít