bylo mi asi 16 nact 17nact, tak sem musel od jedne pritelkyne skakat z balkonu. nejvetsi pr*el byla, ze sem si tam zapomnel boty. ani mi to nejak neprislo, az pri doskoku na ten celkem tvrdy beton

To byla taková čarodějnice že jsi musel skákat z balkonu??

nebyla, ale jeji otec byl carodej

Docela i věřim to sis užil co????

------

ty vole ,dúfam že foter tej malej netrénuje kulturistiku

------

TAk to asi před tatikem od kamoše. Dlužil mi prachy a ja se rozhod že si pro ně ve dvě v noci zajdu. Vylezl jsem na střechu a zaklepal na okno. prachy dostal ale ten hnup po cestě k oknu zakop o budík a to vylakalo tatíka. Ani nevím proč ale on šel zkušeně rovnou na zahradu. a ejhle žebřík na střechu no a začal po něm šplhat naoru. Pakuž jsem vyděl jen jeho hlavu¨se slovy CO TO TU JE..Rozběh se a skočil ze střechy asi tak pul metru od jeho milačka (auta za 2Mega) Nic se mi naštěstí nestalo ale tatík mě poznal a do teď se mi směje vždy když mě ppotká.

------

Tohle je taky zajímavé téma! Hlavně taky proto neb tam mimo Darata psali již současné "mrtvolky"
Můj nejpovedenější útěk byl na vojně, když mne honili, co jsem zdrhnul přes plot, a vrátil jsem se přes vrátnici, protože tam nebyla jediná "guma" a kluci ne pustili: Nic mi nemohli dokázat. Byl jsem přece celou dobu v "kasínu"!

Ja sem utikal od bejvalky když sem u ni byl na chatě a její rodiče se vratili zbytečně moc brzo, stačil sem si tak tak pozbírat oblečení a už sem mazal pře zahradu, tam sem jak v akčnim filmu přeskočil plot udělal další dva kroky a v tý tmě zahučel do bazenu kterej tam měli jejich sousedi mobil mi naštěstí vypad už jak sem přeskakoval plot a aspon sem ho neutopil

ještě že nebydleli v paneláku nahoře

kua,to je ako v akcnom filme....musela byt sranda,to zahucanie do bazenu

já jsem zatím ještě od nikud a před nikým nemusel tíkat.


ps: napiš ten název i se znaménky. nebylo ni jasné, jestli ON UTEK(nějaká osoba) nebo je to TEN ÚTĚK (čin)

Já teda zrdhat taky nikdy nemusel, ale tyhle nečekaný návraty rodičů jsou pekelný... to jsem jednou utéct chtěl ale ze 7. patra to jde blbě prej jen bouchly dveře a "táta ? co tu dělá ?" a já jen "cože?!" a prej klid, tak mu šla naproti, já tam ležim nahej a říkám si "budu se tvářit nenápadně" a najednou slyšim "čí sou ty boty?!" a ona prej "tu spal kámoš dneska" a já už viděl jak tam její fotr naběhne se sekerou ale naštěstí jen řekl "aha" a zase odjel

Taky mám podobný zážitek, jen jsem byl schován. Když se nečekaně vrátil její přítel a jen tak se zeptal zda je sama tak prohodila že není, že má pod postelí milence. Ten se zasmál a odjel. Nutno dodat že od té doby se radši na některé věci neptám, protože bych mohl dostat pravdivou odpověď.

mno ty ses aspoň mohl schovat, já neměl kam, já mohl akorát tak ležet a přiblble se na pantátu usmívat
mno ale moment... jak si se ty mohl schovat pod postel ?

Nebyl jsem pod postelí, ale stál v takovým kamrlíku za závěsem. Pod tu postel by se normální člověk vešel, já ostatně taky, ale né na délku.

Tak to jo. Mno právě na délku sem myslel

...mě se jednou stalo, že jsem utíkal před babičkou bejvalky. Naneštěstí se z jejího malého pejska vyklubala metrová doga takže sem upaloval jak blázen a když se ohlídl, tak sem zakopl o nějaký palety na zahradě... mno trošku rozedřenej jsem ještě přeskočil plot a znavenej a zmrzačenej spadl na silnici, kde mě málem zajelo auto. Dopotácel se k zastávce a čekal na bus (už nikdy holku za kterou nutno dojíždět)

To je naopak výhoda. Když máš pak jinou tak je malá pravděpodobnost že se potkají. Ovšem záleží jak daleko to je. 150km je moc

neviem ci som pred niekym utekal niekedy ,.tak ze by som si to pametal l,.., asik len pred policajnym stafordom (ilustracne foto)

5 metrov od miesta kde osm byval bola policajna stanica zo psami a raz v zime som siel von ,. zabuchol som dvere ako vzdy , a vidim ze je tam pes bez dozoru vonku ,.,. zbadal ma a zo stekotom sa rozbehol zamnou ,.,. kedze na betoniku pred dverami bol lad smykol sa pri mne a padol a kym som ja nasiel kluce a otvoril dvere trvalo to vecnost ,. a zamou nasraty zmykajuci sa pes ,.,. horor

zajímavé - před rodiči svých milenců jsem nikdy neutíkala , nebo si to nepamatuju, protože už je to dávno... .Ale pamatuju si, že jsem utíkala před psem - vlčákem - cvičeným na hranicích, a to z naší vlastní autodílny, jenže on byl zvyklý hlídat a já nebyla jeho pán, tak mě doběhl a pověsil se mi na nohu, tak jsem ho dotáhla na lýtku k bráně a tam mě pustil, a pak jsem bránu zavřela a zdrhala domů...