HOne..dobry preklad,ale to uz nie je ono...v tej anglictine je to super,vystacil som si aj s mojimi zakladmi

Very good,man

Jiří Paroubek jede se svým šoférem na výlet po českém venkově. Najednou přejedou slepici. Premiér velkoryse nabídne: "Já to vyřídím. Jsem nejmocnější muž země, sedlák to jistě pochopí." Za minutu běží Paroubek zpět k autu, zpocený, na oku monokl, v zadnici broky. "Rychle pryč!," křičí. Jedou dál, a co čert nechtěl, přejedou prase. Paroubek se vystrašeně podívá na řidiče: "Tentokrát vy." Šofér pokrčí rameny a vydá se ke statku. Paroubek čeká 10 minut, 20 minut... Po hodině se řidič vrací, trochu vožralej, na rtech písničku, kapsy plné peněz a pod paží šunku. Paroubek se ho ptá: "Jak jste to dokázal? Co jste těm buranům řekl?" "Dobrý den. Já jsem řidič Jiřího Paroubka. To prase leží před domem a je mrtvé."

Sir Sherlock Holmes a Dr. Watson si vyjeli na dva dny do přírody. Když se uložili na noc, Holmes povídá:
"Watsone, podívejte se nad sebe a povězte mi, co vidíte.
Watson: "Vidím miliony a miliony hvězd."
Holmes: "A co Vám to říká?"
Watson: "Z astronomického hlediska mi to říká, že jsou tam miliony galaxií a možná miliardy planet. Z teologického hlediska mi to říká, že Bůh je mocný a my jsme malí a bezvýznamní. Z meteorologického hlediska mi to říká, že zítra budeme mít krásný den. A co to říká vám?"
Holmes: "Mně to říká, že nám někdo ukradl stan."

----------------------------------

Proč jsi nebyl včera ve škole? ptá se učitel žáka. Musel jsem odvést krávu k býkovi. A to nemohl udělat tvůj otec? Ne! To musel opravdu udělat býk.

----------------------------------

Někdo zazvoní u dveří, majitel bytu jde otevřít a ptá se: "Kdo je tam?", zpoza dveří se ozve: "Svědci Jehovovi, chceme si jenom popovídat." "A kolik vás je?"ptá se pán. "Dva" - "No tak si povídejte spolu, ne?"

Gratuluji!
Nám všem , kterým je mezi 20. až 50. lety... Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60., 70., 80. letech, neměli vůbec šanci přežít... Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo. Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na medicínu. Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku. Z jedné flašky nás obvykle pilo několik , ale všichni jsme to ve zdraví přežili... Několik hodin jsme se mořili a stavěli káry ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji domontovali. Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy . Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat... Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!! Spadli jsme ze stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout. Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko. Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si... Blahopřeji!!! Pošli tento dopis každému, kdo zažil toto velké štěstí a žil jako dítě!!!
I Ty jsi jedno z nich )

jardas:

Uplne som sa v tom nasiel

Jo hani myslíš že sme dřív líp znali lidi než stroje. Dyž vona ta mašina neodporuje.
Jinak Jardas máš pravdu nedej pánbu aby někdo vypnul eletriku v celej republice moje skoro vyženěný děti by se asi uhryzaly nudou.

Tož teda, Jardas, to je přesný. Dovolím si to zveřejnit na svých stránkách. Pokud Ti to nebude vadit.

proc by vadilo Ja to bohuzel nevymyslel,jen dostal mailem a dal to sem,protoze TOHLE by si mel kazdy uvedomit
Doba si zada sve a dost mi vadi jak dnes rostou deti-vidim to sam na 12cti letem synovi

Ženské si nechají dělat piercing a tetovaní po celém těle, lifting obličeje, vyhlazují si vrásky, dělají jim císařské řezy, odsávají jim tuk, zmenšují si velikost stehen, nechávají si podvazovat vaječníky, zmenšovat slzné váčky, nechávají si dávat silikonové implantáty snad po celém těle, depilují se pinzetou nebo horkým voskem a pak se nechtějí nechat píchat do prdele, protože je to bolí??? Ale jděte...

Zanedbávaná manželka,aneb co dokáže chat


Pondělí

Já jsem Květa, děva lepá, můj manžel se zove Pepa.
K půvabům mým však je slepý - ve dne v noci v práci dřepí.
Prostě se furt v práci fláká, tak mne pokec silně láká.
Přezdívku mám přímo skvělou: "Tady Myška! Kluci, hallo!"
Ozval se mi chlapů ranec. Nejvíc mě však láká Kanec.

Úterý

Zas jsem byla na Atlasu, Kanec chválil moji krásu.
Jen co padlo slůvek lásky! Žádný kecy, žádný zkazky,
vyjevil mi city svoje, na oplátku zvěděl moje.

Středa

Kaneček má mluvu jemnou, dvě hodiny tokal se mnou.
Oznámil mi zprávu cennou: rozvede se se svou ženou!
Jakýpak s tím saky paky: rozvedu se s Pepou taky!

Čtvrtek

S Pepou bude proces krátký. Vše je v rukou advokátky.
Večer potom, v nočním času, kecám s Kancem na Atlasu.
Po třech pivech jsem jak dělo, toužím poznat jeho tělo.

Pátek

Překonávám těžkou krizi: do práce ať Pepa zmizí!
Jen opustil naši sluji, na Atlas se připojuji.
Pod zámkem mi Kanec znova šeptá hrozně krásná slova.
Ještě v noci žehlím blůzku. Zítra máme totiž schůzku!

Sobota

Máme spich na Václaváku. Kanec přijde v šedým saku,
navíc bude držet růži. Tlak mi stoupá, dech se úží.
Pak ho spatřím. Třeštím oči. Mrtvice snad po mně skočí!
Pokouší se o mne depka. Před sebou mám svýho Pepka.