Tento text nevyšel z mé hlavy, ale je natolik dokonalý a pravdivý, že jsem se rozhodla o něj s vámi podělit.

Dobrodružství na veřejném záchodě

(Kronika sepsaná ženou)

Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodků. Od malička mne brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na srdce: "Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda." Pak mi ukázala záchodovou "pozici", která spočívá v balancování nad mísou v polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka.

To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě bolestně obtížné tuto "pozici" vydržet, když je můj močák těsně před explozí.

Když "musíš jít" na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem, že zde lze koupit trenky Brada Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čůrání.

Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vsoupíš a zjistíš, že zamykání dveří nefunguje. Nevadí....., podržím je rukou. Chceš si pověsit kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale..... žádný tu není, tak si ji pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se nevnímat, jak ti ucho od kabelky "stíná" hlavu, jelikož máš kabelku plnou bordelu, který sis tam po dlouhou dobu "střádala" a z něhož většinu věcí vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou.....

Ale vraťme se ke dveřím..... jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost - podržet je rukou, zatímco tou druhou si bleskově sudnaváš kalhotky a zaujímáš "pozici".....

Úleva...... Áhhhhhh..... Ještě větší úleva..... A najednou ti zazvoní mobil - který je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy ti svaly začínají vypovídat službu.... Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi čas očistit prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ "pozici", nohy se ti klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály, snažíš se nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého sis ušpinila silónky - což bude určitě vidět!!! Ale mobil už naštěstí přestal zvonit. Abys odpoutala mysl od tohoto neštěstí, začneš hledat ruličku toaletního papíru, aaaaale..... haha! Role je prázdná...! Nohy se ti klepou pořád víc. Vzpomeneš si, že máš ješte kousek papírového kapesníku, kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby sál co nejvíc. Ale je opravdu malý a navíc je pořád ještě vlhký od toho, jak ses vysmrkala. Vtom někdo vezme za kliku tvé kabinky, a jelikož zámek na dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu dveřmi do hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: "OBSAZENOOOOOO"!!!!! Zatímco pořád ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zazvoní znova telefon. Jak se snažíš ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do loužičky na podlaze, o které si nejseš jistá, jestli je voda nebo hmmmm..... che! Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš naznak, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se štítivým odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s těmi všemi původci a formami života z prkénka, které jsi TY, i když jsi měla čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém případě nebyl. Když pomineme tu ránu do hlavy, uříznutou hlavu od ucha kabelky, ušpiněné nohy a silónky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak ti máma říká: "To je nechutné..... nedokážeš si představit, jaké všechny nemoci bys tu mohla chytnout......", tahle katastrofa tím ještě nekončí..... Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodu spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku, na kterém visí toaletní papír (pokud tu je) ze strachu, že tě spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně. Až teď konečně rezignuješ. Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfresh a pak vyjdeš z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je do papírového ručníku. Procházíš kolem fronty žen, které ještě stále čekají se zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě přilepený toaletní papír dlohý jak Mississippi...! Sundáš ho z podrážky boty, tupě ho vložíš do ruky ženě, která ti to sdělila, jemně řekneš: "Vemte si ho....., možná ho budete potřebovat!!!" a vyjdeš ven.
Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatímco na tebe čekal. "Proč ti to tak dlouho trvalo?" zeptá se tě naštvaně.... "Bál jsem se o tebe..... dokonce jsem ti volal, jestli se ti něco nestalo........, ale nezvedalas to!!!!!!!". A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do "hajzlu!".

Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje vám, naši mužové, proč nám to tak dlouho trvá.

http://www.vysemnesmite.cz/proc_to_zenam_tak_dlouho_trva_na_zachode/clanek-c363/

I love you Varda
Cokoli vypustíš do světa (text), ať je z tvé hlavy nebo ne, vždy je to perla nad perly Ach jak pravdivé! Ne že by se mi to stalo ale je to nádherná ukázka toho, oč mají muži zrovna tuto věc v životě jednodušší, ten pán nahoře to pro nás fakt špatně vymyslel

Moc to resite :c)

my? To chlapi jsou ti co buzerujou: Cos tam dělala tak dlouho??? Vy ho jen vytáhnete a je to, tohle peklo vy neznáte! Byl jsi někdy na dámských veřejných záchodcích? Musím říci z vlastní zkušenosti že ženský jsou mnohdy horší prasata než chlapi

no ked som ja stretol v BA na pansych svoju kamośku stačilo mi ,. bol som sice opity ale vnimal som ,. len som si nebol isty aky panačik bol vonku na dverach kedze na mna jemny hlasom prhovorila kamaratka ktoru som si nevšimol

a chlapi to maju fakt lahšie ,. proste pride na vecne volne wecko rozopne zips vyhlada kamarata ,. uvolni kamarata ,. oklepe kamarata ,. schova kamarata zapne zips umyje ruky a bye bye .,,. cela tato operacia sa da stihnut do jednej minuty ( ja to stiham za 45 sekund)

A proč... proč si nekoupíte takovej ten čůrací trychtýřek?

ale prd, to sou kecy ja kdyz du na verejny na velkou tak takovy caviky urcite nedelam, proste ceknu jestli je tam toaletak, kdyz ne tak kapesnicky, nebo papirovy uterky to jisti, pak sednu, jenom pohledem kouknu jestli nahodou neni pochcanej, kdyz jo, tak setru, sednu a se*ru. Nic vic, nic min. Prase nejsu, ale abych se nak extra stitil verejnych zachodu to teda ne. Takze neni duvod nikoho poilat do hajzlu, jinak obcas si du v praci obcas umyt xicht, pac je na babskych velky zrcadlo, a kdyz omylem nakouknu do kabinky tak je to des, o chzlapech se rika jaky sou hovada, ale zensky, vy nam nemate co vycitat, a to kolikrat slysim od kamosu, jak musi cistit odpad od vlozek, igelitaku a podobne, ne ze by to delali profesionalne, ale baby je k tomu proste donuti, takze naky posilani do hajzlu je dosti bezpredmetny

Heh, Vardo, dokonalý

Jojo, chlapi to mají v tomhle jednoduší a někdy bych řekl, že když potřebuju sednout na mísu tak co mi mamka říkala, že pánský jsou opravdu někdy čistější než babský
Když jedem na fanklubáckej výjezd tak je úplně normální, že holky chodí na benzínkách na pánský vécečka... budto chlapům nevadí nebo čůraj venku...

Dobře jsi to vystihla. Jen já sedám na prkénko leta letoucí a ještě jsem nic nechytl. Dříve to bylo horší. Taky nechápu proč dámský jsou menší než pánský, asi je staví mužský. Naučil jsem setaké si preventivně brát při vstupu na WC papírový ručník, kdyby nááhodou tam nebyl papír.

na tohle sem našel jeden dost hezkej obrazek


http://kecy.roumen.cz/roumingShow.php?file=muzi_X_zeny-zachod.jpg

Tak ten přesně vystihuje Vardy situaci

jj, jeste se mi libil obrazek jak na te mise cupi, to je husty jak u turku

Tak si to vyzkoušej a humor tě přejde....
Jo a ještě v tom článku chybí jeden poznatek. Dvířka do místnůstek se zásadně otvírají dovnitř a vzhledem k tomu, že šířka dveří = délka jedné stěny kabinky. Tak vlastně dochází k popření všech matematických a fyzikálních zákonů už jen tím, když se tam normální průměrná ženská vůbec dostane a podaří se jí za sebou zavřít dveře.
Vzpomněla jsem si na to, když jsem byla synovi na maturiťáku a navštívila jsem ve společenských šatech místní WC. Vlastně jediný normální způsob by byl: Vlézt dovnitř, přiklopit mísu, stoupnout si na víko, zavřít dveře, slézt, odklopit víko - a pak už je postup podle úvodního článku. Ale se svou básnicky řečeno "kyprou" postavou nevěřím bytelnosti plastových poklopů.
Prakticky to řeším tak, že vstoupím dovnitř, přitáhnu si sukni těsně kolem těla, zalezu co nejdál za mísu, přitisknu se ke splachovadlu, tělo vykloním co nejvíc nad mísu, zadržím dech, zatáhnu břicho a zavřu dveře. A pak to samé při odchodu. Nevím co si počnu, až přiberu 20 kilo a artroza kloubů pokročí. Asi se vykašlu na estettiku a hygienu a uvelebím se na zasviněném prkénku s dveřmi dokořán....
V metru jsem jednou pustila jednu starou paní na náš služební záchod, rotože byla fakt zoufalá a veřejné wc nikde. Po deseti minutách jsem se jí šla zeptat, jestli je ok. S pláčem se přiznala, že není. Mísa byla nízko a paní s artrozou v kolenou a po operaci kyčle se nemohla postavit. Místnost byla tak malá, že dokud seděla, tak nešly otevřít dveře. Takže jsem škvírou v pootevřených dveří jednou rukou tahala paní do vertikální polohy. Bylo to děsné, ale naštěstí nebyla moc objemná, tak se to povedlo. jinak jsem snad musela sehnat někoho, aby vysadil dveře. Navíc bych měla prů.....švih, protože do technických prostor nesmím cestující pouštět. Vyprávěla jsem to kolegyni, děsně se smála a říkala mi, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán...

JJ Varda - ta má vždycky perfektní "ženské" zkušenosti a navíc to umí suprově podat. No já jsem trénovaná, neb nemám klíč od kabinek pro dospělé, tak v práci chodím na dětské záchůdky . Tak nějak se tam sroluju, jde fakt o zvyk. Nejlíp se mi..., když si nechám pootevřené dveře , ale to pak nesmí nikdo přijít.
Jo a chlapcům bych přála být tak týden v našem těle a hledat, kde nic není...(myslím tím při akutní potřebě hledat WC...)

Viděl jsem mnohokrát sedět ženskou v příkopě na bobečku. Jste větší estétky a máte větší stud že se vám někdo bude dívat někam.
Odzkoušel jsem si WC u inanky ve škole na dětských toaletách. No, byl to horor. Dveře až k míse a musel jsem někudy vystrčit nohy. Opravdu zážitek.

Tak ale ty máš problém skoro všude se svojí velikostí že? Jinak já nemám rád záchody kde je hrozná zima, a když mám ještě k tomu zmrzlý ruce, to je pak něco si na něj šáhnout To je třeba u nás ve škole, tam je snad pořád otevřený okno a když jdu na velkou tak se mi ani nechce sedat na to zmrzlý prkýnko...

POTVRZENO

Moje holčina vždy tráví na WC tolik času žě já bych se stihnul vyčůrat asi 3x, občas to přepočítávám na panáky a to jich stihnu ještě víc...

Tak jí sem pozvi, ať se s námi také podělí o hrůzné zážitky

v tom članku je obrazok ,. ale je tam jak to ide mužom a jak ženam ., ale je tam len okresana ženska verzia .,

Tak na něj klikni...

Velice výstižné. Přesně z praxe, s maželkou jsme se u čtení pobavili.

Slabší verze toho původního
[

jou zenske maji jiny mozek

proč to ženským tak dlouho trvá? chlap ví, že když si sedne na záchod, tak bude sr*t. ženská, když si sedne na záchod, tak se teprve rozmýšlí, jestli bude chc*t nebo sr*t!!!!!!!!!!!!

ad Drutek - já tam teda sedím vždy s úplně jasným úmyslem, prostě vím, proč jsem tam přišla, kdybychom se měly ještě rozmýšlet - to byste se teprve načekali

tak jsi asi výjimka!

ad drutek - to je možné, nebo to bude tím, že chodím na poslední chvíli a nemám čas mít čas se rozmýšlet, navíc nejsem typ, co si u toho čte, vykonám a běžím, čas je drahý a číst si můžu v příjemnějším prostředí, no a myslím, že v mém okolí onde tráví všichni mnohem víc času než já