Snažíte se kupovat neošizené potraviny?
Zasláno: ne 26. únor 2012 00:31
Před začtením se do příspěvku, doporučuji urychleně nejdříve zkonzumovat zásoby nápaditě levných potravin typu euronákup, chytrý, áro apod. Až si přečtete z čeho jsou, nemuseli byste je chtít dojíst.
Na začátek si řekněme, že složení všech výrobků by mělo být spolu se zemí původu uvedeno na obalu. Složení výrobku je psáno sestupně od nejvíce zastoupené složky.
Další důležitá věc je ujasnit si, co znamená slovo příchuť. Většinu z nás asi napadne od slova „přichutit“, že do potraviny přidáme něco pro zlepšení chuti. Například do zmrzliny meruňky a je to meruňková zmrzlina. Pravda je ale jiná. Jak to ve skutečnosti je vám povím příběhem.
Jednou za rok se koná Den vědy. U nás na VŠE je v tu dobu prezentace ostatních vysokých škol. Minulý rok se na stánku VŠCHT (Vysoká škola chemicko-technologická) konala demonstrace přípravy zmrzliny za pomocí tekutého dusíku. Vzali smetanu z tetrapaku do ní přidali z malinkatých flakónků barvivo a posléze i aroma. Poté to schladili tekutým dusíkem a byla z toho zmrzlina, kterou si běžně můžete koupit u zmrzlináře. Chutná úplně stejně jako normální zmrzlina. Jen se rychleji vychladila. A jak se později dozvíte, byla i pořádnější, než ty, co si můžete koupit, protože obsahovala pravou smetanu. Příchuť se nerovná přidání té či oné potraviny pro dochucení – použije se jen aroma a barvivo.
Běžná praktika je také snížení hmotnosti balení a to se prodává stále za stejnou cenu.
Maso
Maso nesmí být křehčené. Křehčené znamená, že je dodatečně napumpované směsí vody, soli a škrobu pro větší hmotnost. Po upečení se rozpadne.
Ryby
Ryby se naopak zase glazují. To znamená opět, že se do nich přidává voda pro zvýšení hmotnosti.
Masné výrobky
Typicky se jedná o šunku, salámy a párky. Řekněme si na rovinu, maso je drahé, a proto ho taky v těchto výrobcích mnoho nenaleznete. Nejčastějšími náhražkami masa je strojně oddělené maso (to jsou zbytky masa, které zůstanou na kostech po vykostění) nebo různé směsi s obsahem sóji. Nejhorší možnost je obsah separátu – to máte semleté strojně oddělené maso spolu s peřím, drápy, kůžemi a podobnými zbytky. Výsledek je údajně zdravotně nezávadný. A nesmíme také zapomenout na onu oblíbenou vodu, které v těchto výrobcích můžete někdy najít i přes 10%. Nedivte se, proč potom ta šunka druhý den smrdí.
Ovoce a zelenina
Tady to bude jen krátký apel. To že u nás v regálech najdete běžně mezi pomeranči pět shniláků normální není. A to že se slevou 50% si můžete koupit zlevněné načernalé banány zabalené v igeliťáku či oplesnivělé jahody ve vaničce to není zdravotně nezávadné ani zdravé – dokonce to není v souladu ani s českými zákony.
Pečivo
Možná vám připadá divné, že rohlík už skoro deset let stojí stále kolem dvou korun. Jak je to možné? Především pekaři do kvásku znovu přidávají rozemleté staré neprodané pečivo. Snižují hmotnost (proto houska váží 43 g jako rohlík a ne 50 g jako dřív). Taky můžou použít více droždí, aby bylo pečivo nadýchanější a lehčí. U bílého pečiva dávají méně tuku, proto je rohlík málo křupavý a je takový „gumový“.
Chléb je zvláštní kategorií. Ten současný se nedá skoro jíst. Je jedno jestli koupíte „konzumní“ nebo „šumavu“ – tato slova se stala skoro synonymy. Oba dva obsahují až 40% starých neprodaných chlebů sezených z prodejen. To je taky jeden z důvodů, proč chleba za pár dní zplesniví. Díky tomuto postupu se do chlebu dostává více spór plísní. Další způsob, jak ušetřit na výrobě je přidat do chleba více pšeničné mouky na úkor žitné. Kvůli tomu je chléb sice o nějakou korunu levnější, ale rychleji tvrdne.
Marmelády
U marmelád a džemů je problém v použitém ovoci. Např. u meruňkové se může stát, že ve složení se dočtete, že obsahuje pouze 20% meruněk a dalších 20% jablek. Další nešvar je celkový procentní podíl ovoce. Ten by se měl pohybovat aspoň kolem 50%. Jinak se nejedná o džem, ale o obarvený roztírací cukr nebo hůř – produkt chemického průmyslu.
Med
Poslední dobou je nedostatek českého medu. Řetězce to řeší dovozem. Proto se můžete setkat s označením „obsahuje směs ze zemí ES a mimo ES“. Co se pod touto frází skrývá, můžeme jen hádat. Určitě to ale nebude žádná prvotřídní kvalita.
Máslo
Máslo je druhem potraviny, u něhož se dost často klame. Pravé máslo má mít 82% podíl (živočišné) tuku. Jinak to není máslo. Navíc my jsme zvyklí na tzv. „čerstvé máslo“. To je česká specialita, která se nevyrábí nikde jinde než u nás. Takže pozor na dovozy z EU – na másle musí být, že je vyrobeno v ČR nebo SR. Poté je druhý druh Stolní máslo – hůře roztíratelné, starší, déle trvanlivé, spíš na vaření.
Čerstvé máslo vydrží tři měsíce. Zajímavé tedy je, že v obchodě je zřídka kdy vidět nějaké máslo s delší trvanlivostí než jeden a půl měsíce.
Jogurty
Jak se pozná ošizený jogurt? Dává se do něj málo jogurtových kultur. Když se ale jogurt takto zředí, tak je příliš řídký. To se napraví škrobem, ten to zahustí.
A můj oblíbený jahodový jogurt… Jak se ten dá „zlevnit“. No přece nepoužijeme tolik jahod. Místo části jahod tam dáme extrakt z červené řepy, jablka a kdyby to bylo ještě málo červené, tak navíc červené barvivo.
Šlehačka
Čím se odlišuje levná „chytrá“ šlehačka ve spreji od té dražší v modré tubě s dívčím jménem? V té levné šlehačce je pouze ztužený rostlinný tuk. Ten není dobrý ani zdravý. Pokud ve složení najdete na předním místě rostlinný tuk, jděte od té šlehačky pryč. Chutnat vám nebude.
Zmrzlina
Všimli jste si, že poslední dobou, ať koupíte jakýkoliv „polárkáč“, tak chutná divně? Aby ne! Vždyť na složení si přečtete „voda, cukr, rostlinný tuk“. A přece každé malé dítě ví, že zmrzlina má být ze smetany! Když se na to zaměříte do větší hloubky, zjistíte, že se u nás prakticky nedá koupit žádná cenově dostupná zmrzlina s obsahem smetany. I Magnum od Algidy obsahuje rostlinný tuk!
I když půjdeme s cenou hodně nahoru až k těm velikým vaničkám typu Manhattan, tak v nich nenajdete smetanu. Pouze odtučněné mléko opět na druhém místě doprovázené rostlinným tukem.
Čokoláda
Opět velice oblíbený produkt na výrobní kreativitu. Musíme rozlišit všechny možné čokoládové pochoutky od čokolády. Pravá mléčná čokoláda má mít minimálně 30% kakaa (česká legislativa připouští i 25%). Jinak se nejedná o čokoládu a chutná to jako bláto. Hořké čokolády začínají někde na 40% kakaa.
Káva a kapučino
Důvod proč je možné prodávat pytlík kapučina za 9,90 je ten, že neobsahuje skoro žádnou kávu. Místo toho je v něm cikorka, melasa a podobné věci. Kávu tam najdete v jednotkách procent.
Sušenky
Opravdu si myslíte, že každá sušenka nebo bábovka musí obsahovat vejce? Ale kdeže. Vajíčka jsou opět drahé a navíc můžou být zkažené a zkazit celou várku.
Místo vajíček se používají emulgátory, případně škrob pro zahuštění konzistence. Pokud vajíčko při výrobě bylo použito, tak je uvedeno ve složení!
Kečup
Proč do kečupu dávat rajčata, že? Proto v plastové lahvi Hellmans je nejvíce zastoupená voda. Jinak se místo rajčat používá jablková dřeň, mrkev nebo cibule. Obvyklé bývá i použití geneticky modifikovaného kukuřičného škrobu.
Jak se proti tomu bránit? Na každém kečupu je napsáno kolik gramů rajčat bylo použito na 100 gramů výrobku.
Vanilkový cukr
Vanilka se nahrazuje chemickou sloučeninou vanilin. Je to vytažená molekula z vanilky dodávající jí charakteristickou vůni. Proto si v obchodě můžete vybrat mezi vanilkovým cukrem z vanilky nebo umělým vanilinovým cukrem. Cenový rozdíl není velký. Maximálně 1 až 2 koruny na sáčku. A to jsem před Vánoci koupil v jednom řetězci fair-trade vanilkový cukr z třtinového cukru za cenu nižší než vanilinový od Oetkera.
Balená voda a limonády
Pokud si koupíte minerálku za 3,90, může se stát, že to není minerálka, ale pouze pitná voda z kohoutku. Zjistíte to tak, že ve složení najdete pouze „pitná voda“ a ani se nedopátráte vrtu, odkud ta voda je. Protože žádný takový vrt není. Přitom obrázek na etiketě se vás bude snažit přesvědčit o opaku – např. zasněžené hory na vodě Saguro z jednoho diskontu. Přitom se jedná o předraženou přefiltrovanou kohoutkovku.
Levné (a nejen levné) limonády mají vlastnost, že nikdy neviděli předmět své příchutě. Např. malináda za 5,90 je čistým produktem chemického průmyslu (kyselina citrónová, regulátory kyselosti, aroma, barviva, kozervanty atd.).
Pokud se podíváme na pomerančovou Fantu, zjistíme, že ta česká obsahuje 3% pomerančové šťávy. Koukneme-li se na jih Evropy, zjistíme, že španělská a portugalská obsahují 10% pomerančové šťávy a třeba italské té šťávy obsahuje rovnou 12%! A vážně, ten český utrejch se pít nedá. Chutná jako zředěná kyselina citrónová.
A pamatujte, kvalitní potraviny nemusí být drahé. Mnohdy stojí stejně nebo i méně než ty nekvalitní. Nekvalitní potraviny se obyčejně rychleji kazí a je jich potřeba více, aby se člověk nasytil. Svým složením často i přispívají k obezitě (separát, škrob atd.), alergiím (barviva, konzervanty apod.) a různým dalším zdravotním problémům, ale hlavně NEJSOU CHUTNÉ.