a řešení je na světě

a sakra. Ne de vo to ze ona je fakt supr holka, rozesli sme se docela v smiru, zadny problemy, ted je volna, ale i tak ja bych ji ani sebe nezastrelil, ale su zoufalej, ze na ni musim porad myslet, vraci me to do doby, kdy sem o ni usiloval asi rok

tak to dejte do kupy a když se pak rozejdete, tak už ti to nebude tolik vadit, páč už jsi to s ní jednou zažil

to ale nezalezi na me, ona rikala ze je to zrejme nerealny, nechci si nechavat plany iluze

tak čekej

no prave, ale ja cekat nechcu, bud jo nebo ne, to cekani me strasne ubiji

S ženskýma je to na prd. Něco chtěj a když jim to splníš, tak tohle nechtěly, ale chtěly něco jinýho.

no prave, ale zamotat hlavu umi bravurne

potrebuju se zabavit necim, co to mysleni na ni prebije, ale zase vecer to nejde

nečekej, na férovku jí pozvi na rande a když ti řekne ne, tak aspoň budeš mít jistotu že fakt nemáš šanci a dostaneš se z toho mnohem snáz, než kdyby sis nebyl jistej a užíral se pořád myšlenkama typu: "a co když ona chce, co když jsem blbej že se nezeptám, sakra co teď, třeba na mě taky myslí...."
Je lepší se přes to přenést pokud máš jistotu že nemáš šanci.

Yep, a aspoň, kdyby si to pak rozmyslela, Ty budeš na koni!