ježiš to bych se vožral.... jako vždycky na svatbě....

Já půjdu v létě na druhou svatbu mamky nejlepší kamarádky. Už se zas těšim až se pořádně ožeru

Ja by som sa oženil v 20; takmer všetky osobnosti sa ženili v mladom veku a potom prišiel rozvod a za par rokov dalšia svadba

za par rokov si ginzo vezme tu ktoru naozaj miluje , moju Ludmilku

LOL

tak to rozvedte, dneska je tu nuda, tak aspon nejakou aferku

ženil jsem se v 29ti a už bych to asi neudělal

Vdávala jsem se ve 20ti. S dnešním rozumem bych to už neudělala. Ale tenkrát jsem byla šťastná a fakt je, že pro slečnu je to asi ten největší důkaz lásky. Časem sice zjistí, že láska je o něčem jiném, než o bílých šatech a zlatém prstýnku, ale je to poslední šance být na chvíli opravdová princezna.
Kdyby mi v 18ti milý řekl, že mne miluje, ale že spolu budem jen tak, že svatba je jen úřední komplikace, tak bych asi byla smutná a nikdy bych úplně neuvěřila, že se mnou opravdu chce zůstat celý život. Měla bych pocit, že si pořád nechává ústupovou cestu.
Kdyby mi to samé řekl někdo teď o 20 let později, tak ho pochválím za rozvahu a ani mne nenapadne o jeho citech pochybovat.
Neznamená to, že mám dnes víc rozumu, prostě se jen změnil úhel pohledu.
Počítejte s tím, že sen o nevěstě a slibu na celý život má v koutku dušičky každá holka. Je to prostě hoooodně zakořeněná tradice. A nedá se říct ani že je dobrá, nebo špatná. Mně se to líbilo i když to nehodlám opakovat

opět, Vardo, dík - lépe bych to neřekla. Ale - je fakt, že za mého mládí holka, která ve 20 nebyla vdaná, byla divná. No a já navíc, nejen, že jsem se chtěla vdávat, ale jsem i "musela", což v té době také byla běžná tradice. To zase souviselo s neznalostí antikoncepce. Resp. se všichni tak styděli o něco někde požádat, že radši....No když nad tím tak přemýšlím, tak jsme byli pěkní hlupci a tupci v tomto směru. Dnes je to teda zase až moc rychlé - když mi holky v devítce (i ty staší v osmičce) vypráví své sexuální zážitky - zírám...Ale jsem za tuhle uvolněnou dobu ráda. A přesně, co říká Varda - každá holka má v duši sen o svatbě, bílých šatech...(jen má dcera neee ), ale já už jednou vdaná byla a...

Taky jsem nesnila o šatičkách a závojíčku, fakt jsem chtěla jen jít na úřad, říct si ANO a jít domů. Nelíbila se mi moje svatba, nemám z ní zážitek, jako mají třeba jiní. Hraní si na něco na co nemám a co nechci být mě fakt na vlastní svatbě nebavilo. Chtěla jsem si vybrat kytku, ale nenene tchýně už mi nechala udělat ŽLUTÉ RŮŽE které nesnáším. K obědu kachna se zelím v "restauraci" na náměstí, kde se mi to absolutně nelíbilo. Mašle na lžících na polévku a zametání talíře před hospodou na chodníku mě pak totálně rozsekali, nerada na svou svatbu vzpomínám protože nebyla podle mých představ, ale než se hádat tak jsem se snažila celou dobu dělat že je všechno OK a pak rychle domů. Máme ze svatby jedno blbé video, pár ošklivých fotek, jediné co se mi líbilo je že mi dovolili vybrat si hudbu (Oldfielda), ale to asi 3 minuty před obřadem. No ble, nechci na to ani vzpomínat, hlavní je že mám svého muže který se pyšní prstýnkem