zajímavé - před rodiči svých milenců jsem nikdy neutíkala , nebo si to nepamatuju, protože už je to dávno... .Ale pamatuju si, že jsem utíkala před psem - vlčákem - cvičeným na hranicích, a to z naší vlastní autodílny, jenže on byl zvyklý hlídat a já nebyla jeho pán, tak mě doběhl a pověsil se mi na nohu, tak jsem ho dotáhla na lýtku k bráně a tam mě pustil, a pak jsem bránu zavřela a zdrhala domů...

neviem ci som pred niekym utekal niekedy ,.tak ze by som si to pametal l,.., asik len pred policajnym stafordom (ilustracne foto)

5 metrov od miesta kde osm byval bola policajna stanica zo psami a raz v zime som siel von ,. zabuchol som dvere ako vzdy , a vidim ze je tam pes bez dozoru vonku ,.,. zbadal ma a zo stekotom sa rozbehol zamnou ,.,. kedze na betoniku pred dverami bol lad smykol sa pri mne a padol a kym som ja nasiel kluce a otvoril dvere trvalo to vecnost ,. a zamou nasraty zmykajuci sa pes ,.,. horor

To je naopak výhoda. Když máš pak jinou tak je malá pravděpodobnost že se potkají. Ovšem záleží jak daleko to je. 150km je moc

...mě se jednou stalo, že jsem utíkal před babičkou bejvalky. Naneštěstí se z jejího malého pejska vyklubala metrová doga takže sem upaloval jak blázen a když se ohlídl, tak sem zakopl o nějaký palety na zahradě... mno trošku rozedřenej jsem ještě přeskočil plot a znavenej a zmrzačenej spadl na silnici, kde mě málem zajelo auto. Dopotácel se k zastávce a čekal na bus (už nikdy holku za kterou nutno dojíždět)

Tak to jo. Mno právě na délku sem myslel

Nebyl jsem pod postelí, ale stál v takovým kamrlíku za závěsem. Pod tu postel by se normální člověk vešel, já ostatně taky, ale né na délku.

mno ty ses aspoň mohl schovat, já neměl kam, já mohl akorát tak ležet a přiblble se na pantátu usmívat
mno ale moment... jak si se ty mohl schovat pod postel ?

Taky mám podobný zážitek, jen jsem byl schován. Když se nečekaně vrátil její přítel a jen tak se zeptal zda je sama tak prohodila že není, že má pod postelí milence. Ten se zasmál a odjel. Nutno dodat že od té doby se radši na některé věci neptám, protože bych mohl dostat pravdivou odpověď.

Já teda zrdhat taky nikdy nemusel, ale tyhle nečekaný návraty rodičů jsou pekelný... to jsem jednou utéct chtěl ale ze 7. patra to jde blbě prej jen bouchly dveře a "táta ? co tu dělá ?" a já jen "cože?!" a prej klid, tak mu šla naproti, já tam ležim nahej a říkám si "budu se tvářit nenápadně" a najednou slyšim "čí sou ty boty?!" a ona prej "tu spal kámoš dneska" a já už viděl jak tam její fotr naběhne se sekerou ale naštěstí jen řekl "aha" a zase odjel

já jsem zatím ještě od nikud a před nikým nemusel tíkat.


ps: napiš ten název i se znaménky. nebylo ni jasné, jestli ON UTEK(nějaká osoba) nebo je to TEN ÚTĚK (čin)