Podle me je to strasne o stesti a o chytrosti, bez obou to nejde. Zit od vyplaty k vyplate se mi neche, muj sen je fotit pro NG, jenze zatim nemam ani love na cestovani, ani zkusenosti z focenim a vybavou. Proste cestovat po celym svete, poznavat novy kultury... Nebo si otevrit restauraci(mam nakej napad v hlave, ale zase nejsou prostredky)

Nejdůležitější je obrat. Ale ne každý se nechá...

poznam takych ludi s nizsim IQ , ktory mali zle znamky v skole a vymysleli nejaku somarinu alebo tak a teraz sa topia v prachoch , niekto iny napr. s IQ 130 sa bude bat rozbehnut nejaky projekt lebo si bude uvedomovat problemy a nasledky a ostane otrokom , , ale na to ma asi kazdy iny nazor

Třeba to tak dneska na Slovensku chodí...

palucko: proč by měl ten, kdo dělá ve fabrice v důchodu umřít hladem?

2 palučko: použil jsi záměrně, že rozběhnout nějaký projekt je štěstí a kdo celý život maká ve fabrice je poctivý?

nemuze mit kazdy clovek na svete svou vlastni firmu , to by nešlo

niekto ma to štastie ze riske rozbehnut nejaky projekt a niekto podstivy bude cely zivot makat vo fabrike a na dochodku dostane mizerne prachy a umrie hladom ,

založit takovou menší firmi/obchod a postupně růst a růst...

Nevím, jestli už to tu nebylo. Nenašel jsem to a myslím, že je to důležitá diskuse.

Jakým způsobem je podle vás nejlepší zajistit sebe i svou případnou rodinu až do konce života? Nemám na mysli dědictví, výhry ve sportce apod. Vycházím z toho, že se musíte postarat sami a nemáte nic do začátků na velké investice.

Zaměstnání je ve většině případů život od výplaty k výplatě, vidina důchodu zaměstnance děsí, protože důchodový systém nic neřeší, penzijní připojištění každý vybere a utratí a na úspory nezbývá. Další nevýhoda je malá možnost vlastní pílí získat více peněz a riziko vyhazovu.

Živnost je vlastně to samé, jenom je to maličko vylepšené o to, že prostě pracujete dokud můžete a pak třeba rozprodáte vybavení materiál apod., takže si zajistíte nějaké finance a na rozdíl od zaměstnance neodejdete z práce s holým zadkem. Byrokracie a riziko, že nebudete mít dost práce, nebo způsobíte nějakou škodu, na kterou se vám jak na potvoru nevztahuje pojistka, od živnosti zase odrazuje.

Co velká firma? Tady je naděje, že vybudujete firmu se zaměstnanci, která může fungovat dál, i když si užíváte důchodu. Buď ji jen budete řídit, což fyzicky už není tak náročné, nebo si i na to seženete ředitele, případně necháte firmu řídit svého potomka, který ji následně zdědí. Další možnost je firmu (pokud je úspěšná) celou prodat a získat peníze, které vás nadobro zajistí.

Hloubavější můžou vymyslet nějaký jednorázový dobrý nápad, kde za patentovou ochranu budou dostávat mnoho let slušné peníze, nebo jej jednorázově prodají za peníze, o jakém se normálnímu smrtelníkovi třeba ani nesní.

Umění není pro každého, ale je to také cesta. Aby se ale zajistil na důchod líp než zaměstnanec, musí vytvořit díla, o které bude zájem i po tom, až přestane aktivně působit a bude dostávat tantiémy.

Legální spekulace. I s (relativně) málem, se dá začít spekulovat na burze s akciemi apod. a postupně zvyšovat objem peněz, se kterými můžu takhle pracovat a získat hodně prostředků. U akcií to může znamenat i trvalý příjem z dividend, tudíž vyřešený důchod. Riziko, že jediným "tutovým" obchodem přijdete o všechny, nebo velkou část získaných peněz je ale obrovské.

Podvody a krádeže snad ani nebudu rozebírat.

Takže co myslíte? Já jsem zastáncem větší firmy, ale cesta k ní je hodně trnitá a člověk nemusí být před důchodem ještě ani v půli cesty...