Zaslal: pá 24. srpen 2007 19:46 Předmět:
Vidíš. A já jsem chlap a fotbal mi přitom skoro nic neříká. Docela rád si ho zahraju, nebo zajdu na zápas, když hraje jeden můj kolega. Ale že bych ho musel sledovat v TV? To ani náhodou. To je pro mě ztráta času.
K tomu článku: je s podivem, že jsem se nepoznal snad v žádném odstavci.
Ad 1. U mě je v podstatě nemyslytelné, abych nechal špinavé prádlo jinde, než v prádelním koši. Což vlastně souvisí i s druhým bodem.
Ad 3. Noviny si nekupuju. Zprávy sleduju zásadně na netu. Proč bych vyhazoval peníze za něco, co je volně přístupné a to dokonce legálně?
Ad 4. Tak tenhle bod je pravdivý. Ovšem pro obě pohlaví. V tom si se ženami určitě nemáme co vyčítat. Doba žen, vzhlížejících ke svým mužům a hltajících každé jejich slovo je nenávratně pryč.
Ad 5. O tom jsem už mluvil výš.
Ad 6. To je ovšem silně předpojaté. Ženy skutečně nejsou odolnější než muži. Za těch jedenáct let, co jsem v armádě, jsem se o tom mohl přesvědčit skutečně hodněkrát. Na druhou stranu, proč ženě neposkytnout tu radost, že se o nás může starat?
Je až s podivem, jak dokáže být žena zatvrzelá, když se o ní muž chce, během její nemoci, starat.
Ad 7. Holím se opravdu nerad. Když mám dovolenou, tak se odmítám holit i kdyby já nevím co. Že si ženy holí nohy kvůli nám? Nepamatuji se, že bych o to kteroukoliv ženu žádal. Jiné partie snad...
Ad 8. Nevím jak jinde, ale u nás je tomu přesně naopak. Pořád se snažím naučit celou moji sme... rodinu (včetně manželky), že si mají po sobě uklízet hned a pak by nemuseli nadávat, jak pořád musí uklízet.
Ad 9. Že by mi vadilo, kdyby u nás chtěla přespat nějaká manželčina kamarádka? Pochybuju. Mám rád kolem sebe živo, takže bych to spíš uvítal. Naopak mám ve zvyku občas někoho pozvat k nám na víkend. Včetně manželčiných kamarádek (to zní blbě, ale je to fakt ve vší počestnosti). Jedinou osobu, kterou nemusím, si každý může domyslet.
Ad 10. Tak to už naprosto nesouhlasí. Jediné jídlo, které mi manželka chystá (a to ne vždy), je oběd. Ostatní si chystám sám. K obědu mám většinou jediný požadavek a tím jsou kupodivu těstoviny.
Je zřejmé, že je autorka velmi předpojatá vůči mužskému pokolení. Kdybych chtěl, mohl bych tady rozvádět, jak manželky dokážou donutit svého muže k nevěře a pak jim to celý život vyčítat, nebo se kvůli tomu dokonce rozvést. Ženy jsou vůbec lstivá a mstivá stvoření, která navíc nedokážou odpouštět.