ad Varda - dík, i když jsem starší než ty, líp bych to nenapsala. Ale přesně o tom to je...
ad Mao - i ty máš pravdu, starší rodiče vidí věci jinak a v názorech jsou navíc hodně ovlivněni médii a řečmi sousedů...a jak se na nás budou dívat, když ty děláš tohle....Přitom je to pro ostatní normální. Vím to z praxe...Hodně dětí už mi prošlo rukama a s nimi i jejich rodiče.
Ale pravdou zůstává, že bys neměl zapomenout, že oni tě vychovávali od malinka, že s tebou měli starosti, že se o tebe prostě a jednoduše bojí. V tvém věku jsem taky stála v opozici, dodnes se stydím za to, co si ode mě museli moji rodiče vyslechnout, ale na to člověk bohužel přijde, až klydž má své děti a dělají mu to samé. A tebe rodiče vychovali slušně, když tě tahle situace trápí.

hej jako super cteni... moc diky za vsechny prispevky...
jen doplnim...
Jedna se o disko klub...
mati videla asi pred rokem nejakou silenou reportaz na nove tusim ze v poradu obcasnky judo nebo tak neco... a ze se tam prej nejak svlikali holky a rikalo se tam neco o prodeji drog... a od tej doby je na todle vysazena... to ze si tam obcas nejaka slecna prihne a pak dela takovejhle cirkus ale neni moje vec... ja tam jezdim z vetsi casti spis za praci nez za zabavou ale to ji nevysvetlim...
jinak moje mati patri ke starsim rodicum coz muze mit take na to vliv prece jenom je mezi nami 30 roku rozdil...
segra je pres tyden na skole a o vikendu neni moc doma takze ji mati neresi... ale driv ano takze to vypada ze kdyz nema doma segru tak vsechno smeruje na mne.... fakt super...

Tady jde také o to, jestli nemá problém spíš maminka sama se sebou. Vysvětlím: Já mám například naprosto pohodovou a tolerantní mámu, ale mezi jejím 40tým a 45tým rokem jsme si doma prošli očistcem. Mamka měla naprosto nenadálé záchvaty, kdy nám (to jest mně, bráchovi a tátovi) vyčítala naprosto všechno a dokonce si záměrně uměle vytvářela situace, tak aby z nich vycházela jako ublížená chudinka. Byli jsme z ní všichni naprosto vyřízení a bezradní. Pak nám konečně došlo, že to jsou příznaky obyčejného přechodu. Od té doby se nám to snášelo mnohem lépe a opravdu to postupně odeznělo a dneska je mamka zase v pohodě.

Takže si z toho nic nedělej - opravdu to může být spíš její problém.
Zamysli se nad tím, jestli se takhle chovala vždy, nebo až poslední dobou. Zamysli se nad tím kolik jí je, jestli má stejné potíže vyjít třeba s tátou, nebo tvými sourozenci (neznám tvé rodinné poměry)

A také by mne zajímalo, co je to za klub, že jí tak vadí - jestli je to něco, kam bys jí mohl vzít sebou, jak říkala Maki, tak to udělej.

Sama mám staršího syna už skoro dospělého a přechod mně čeká už za pár. Ale už teď ti můžu říct, že je to prostě pro některé ženské těžké si připustit, že ten malý mazlík už není její a že už se může jen dívat z povzdálí, jak si vede. Je to takový ten vnitřní pocit: Mládí v p... a do důchodu daleko. V tomhle věku se často ženským rozpadají manželství a vztahy a pokud nemá dobré přátele a své vlastní koníčky, tak je z toho deprese raz dva. Představ si - normální ženská má většinou domácnost a péči o rodinu, jako koníčka i když na to nadávají, ale najednou začnou mít pocit, že už je vlastně nikdo nepotřebuje a začnou se trápit a kousat a kopat kolem sebe. Až si uvědomí, že jí potřebují stále a že má navíc konečně čas stihnout to co nestihla dřív a začne něco podnikat, pak bude zase v pohodě.

Já začala ve třiceti hrát z pocitu samoty onlinovky. Noví - převážně mladší přátelé mne dotáhli na srazy a chovali se ke mně jako bych byla jejich kamarádka - a ono to zabralo. V 35 jsem se začala učit šermovat s mečem a funguje to. Našla jsem odvahu najít si novou práci, přestala jsem řešit potíže s manželem se strachem a slzičkami, syn začal zpívat v punkové kapele - tak s ním chodím na koncerty. Normálně poslouchám jiný styl, ale jeho kamarádi jsou bezva a hlavně že je zábava. Prostě dělám to na co jsem v 15ti, jako slušná holčička neměla odvahu a ve 20ti, jako mladá maminka čas.

Ty se o sebe postaráš jsi dospělý, takže vlastně můžeš před mámou kdykoliv utéct, ale ona tu cestu musí teprv najít. Buď shovívavý a trpělivý, jako ona když tě učila chodit a mluvit - Ona to zvládne Neboj se

no u me si mamka vsimla, ze uz nejsu jeji detatko asi kolem patnactych narozenin, uz od deviti sem jezdil s turistickym oddilem snad kazdej vykend pryc a mamka se s tim smirila(mam tolerantni mamku)taky sem se tam naucil zodpovednosti, jakou nema v dnesni dobe vetsina lidi stejne starych. A kdyz jde o maminku tak jsem zjistil ze ma v naproste vetsine pravdu i kdyz si to nedokazeme pripustit, precejenom zkus se zamyslet v jaky je mamka pozici, ma o tebe strach, ses a furt budes jeji dite, i kdyz ti bude treba 50. Ale je pravda na druhou stranu ze tvoje mamka to MAO prehani

ale srovná neboj Mao, maminky prostě jen nedokážou pochopit že jejich díťátko už není malé a nechtějí si připustit že už je dospělé a že už ji tak nějak nepotřebuje aby přežilo já to měla s tatínkem, maminka se chytla poměrně rychle když jsem jí začala do hospod vodit s sebou, pak už vodila spíš ona mě, takže jsem se nemusela dovolovat ani říkat v kolik budu doma Maminka se občas opila a bylo jí pak jedno jestli přijdem domů až ráno

no ma na to cas do soboty

Věř, srovná, na chvíli určitě. maminky si musí zvykat postupně, že všechno není tak, jak by chtěly - JJ, někdy je to doba, než to překonají. Stejně jí nic jiného nezbyde

ona? nesrovna...

Klid Mao, maminka se vykřičí, srovná si to v sobě a bude OK. Dej jí čas...

tak to vypadalo velice slibne vse bylo mezi mnou a mati do vcerejska... dalo by se rici ze pusobeni v jednom klubiku jsem ji celkem uspesne tajil (byl jsem k tomu donucen...) a ted to nejak prasklo... to mne ani nevadi ba naopak uz pred ni nemam zadne tajemnstvi coz je po 20 letech celkem prijemny pocit ale ona z toho dela takovou silenou vedu a vcera kricela slova jako ze mi chce dat ve 20 letech zaracha nebo co... ja jsem v klidu ale nevim jak ji to rozumne vysvetlit ze mne uz jako vazne neni 15... neco jako ze je to muj styl zivota kterej sem si ja vybral aze je mi tam dobre to akorat zhorsuje