
Zasláno: čt 20. květen 2010 20:35
Když nejsou peníze, tak se prostě jdeme někam projít. Důležité je být spolu a ne kde a za kolik. Když jsem četla první úvodní příspěvek, tak první čeho jsem si všimla, že sis vlastně sám uvědomil, že něco není v pořádku. Ale když jsem se dál dočetla, že si to uvědomila i ona a že jste se domluvili, tak jsem se uklidnila.
Pánové často dělají chybu, že neschopnost splnit všechna ženská přání berou, jako svoje selhání a představa, že by za kino měla zaplatit slečna je pro ně skoro urážka. Pánové neblbněte. Slečny mají stejné kapesné, jako vy. Dnešní době říkáme demokracie a mluvíme o rovnoprávnosti. Nechám si ráda podržet dveře. Ocením, když mi muž pomůže do kabátu. Nabídne rámě. Políbí ruku, nebo koupí kytičku (mám na mysli třeba fialky za dvacku, ne kytici růží za pětikilo) To všechno mám ráda a je mi to, jako ženě příjemné a rozhodně bych se o to nenechala žádnou pitomou feministkou připravit. Ale klidně se s přítelem střídám v placení večeře, nebo kina. A když jsme na suchu oba, tak jdeme na procházku a je nám spolu dobře. Pravda je, že už jsme oba ve věku, kdy nás to ani jednoho neuráží. A všechno je OK.
Mladá princezna si také musí vyzkoušet, co všechno jí život dá. Ale znám dost příběhů o princeznách, které našly toho, který jim dal všechno, co jim na očích viděl a přesto byly nespokojené a nešťastné.
Ve dvojici jsou dva - dva na starosti i na radosti.
Takže buďte pánové dvorní a galantní a nenechte se vydírat, nebo na to ošklivě doplatíte.