Chtěli byste napsat dobrý článek, ale nevíte jak na to? Kde najít vhodné téma? Čím začít a jak článek i úspěšně dopsat? Přečtěte si naše desatero a možná zrovna z vás budou oblíbení novináři.


1. Proč psát?

Než začnete vůbec psát, uvědomte si jednu důležitou věc - kdo psát nechce, nikdy nic zajímavého nenapíše. Než se tedy do psaní vůbec pustíte, musíte si předně ujasnit svou motivaci. Kupodivu ani velký honorář, který za článek dostanete, nemotivuje k napsání kvalitního článku. Pokud jste po prvních větách nepřestali číst tento článek, asi opravdu psát chcete. Dobře, jdeme na to.


2. O čem psát?

Jak jsem si všiml v diskusích na fóru, je největším oříškem pro zájemce o dráhu slavného internetového novináře nalezení zajímavých témat, o kterých by se dalo psát. Při troše přemýšlení není ani toto problém. Musíte se umět dívat kolem sebe, sem tam něco přečíst a když se hodně zamyslíte, témat vás napadne hned několik. Zbývá si z nich už jen vybrat.

Pokud vám předchozí rada nestačí, nabídnu ještě malé vodítko, pro ty méně pozorné:

Základní témata na články:

• zajímavé životní příběhy – vlastní nebo odposlechnuté
• recenze věcí, hudby, filmů – se kterými jste nebo nejste spokojení
• návody na něco, čemu sami dobře rozumíte a mohlo by to zajímat ostatní
• témata „opsaná“ – zaujalo-li vás téma nějakého článku v časopise nebo někde jinde, můžete na stejné téma napsat článek také
• a spousta dalších témat...

3. Co budu potřebovat?

Pro psaní článků obecně, pokud nechcete přidávat práci redaktorům, kteří po vás články pak musí opravovat, potřebujete znalosti pravopisu, základní typografické znalosti, dostatečnou slovní zásobu a schopnost u psaní přemýšlet.

Pro vlastní článek se pak předem snažte sesbírat co nejvíce informací, ze kterých budete moct čerpat. K tomuto účelu je dnes asi nejvhodnější správně napsaný dotaz do Googlu. Chcete-li být důslednější, je možné zajít i do knihovny a prolistovat dostupnou literaturu. Ale kdo tohle dneska dělá?

Je-li to z povahy článku vhodné, připravte si třeba i citace (krátké úryvky z jiných článků, citace známých osobností či autorit v oboru, o kterém píšete). Citace od jiných autorů ale nesmí tvořit nosný text vašeho článku. Samozřejmě si k článku připravte několik názorných obrázků. Pamatujte ale na autorská práva – jen málokterý obrázek si můžete jen tak „vypůjčit”.

Napište si seznam zdrojů, tedy všech míst, odkud jste čerpali zásadnější informace, nebo citace.


4. Jak začít článek psát?

Aby měl článek hlavu a patu, musíte si ujasnit o čem píšete, komu to píšete a co chcete článkem říct. Pokud to víte, můžete si připravit osnovu článku – jednoduché body, kterých se postupně budete držet tak, aby měl článek hlavu a patu. Osnova by měla zajistit to, že začátek článku čtenáře zaujme a vtáhne do tématu. Již první odstavec by měl čtenáři podat informaci o čem článek je, jestli jej bude zajímat a jestli jej také bude bavit ho číst.

Další body osnovy by měly zajistit, že jednotlivé části článku budou na sebe rozumně navazovat. Není (až na výjimky) možné se v článku odvolávat na něco, co vysvětlíte v některém z následujících odstavců.

Článek by měl mít vhodný závěr, aby čtenář nenabyl dojmu, že jej autor omylem zveřejnil nedokončený. Vhodným zakončením je malé shrnutí, námět pro další studium tématu nebo podobně.


5. Odstavce, věty, slova… Jak si s nimi poradit?

Toto je asi nejdůležitější část mého návodu, která popisuje rozdíl mezi autorem, kterého lidé rádi čtou a kterého si příště už nevšimnou. Větná stavba, vhodné dělení delších textu do odstavců a správná volba slov je něčím, co čtenář podvědomě velmi silně vnímá a má vliv na jeho dobrý pocit ze čtení. Abych sám neutvořil dlouhý a nezáživný odstavec shrnu vše do několika stručných rad:

• rozdělte článek do jasných a ucelených podkapitol – víceméně by měly být shodné s body osnovy, pokud je osnova dobře připravená
• každý delší text rozdělte do několika odstavců, které pojednávají o jedné věci
• je-li to trošku možné, první věta (či souvětí) odstavce by měla být shrnutím toho, o čem odstavec je a další věty jej rozvinout
• věty, které na sebe navazují, piště jako souvětí (zkuste si je spojit vhodnou spojkou) a naopak násilná souvětí rozdělte na více vět
• věty musí obsahovat podmět a přísudek; k podmětu se někdy hodí přidat vhodné přídavné jméno a k přísudku příslovce, které text „přibarví“
• používejte pro zpřehlednění článku odrážky a seznamy, tabulky či další prvky, pokud jsou přehlednější, než totéž napsané několika větami
• doplňujte v textu odkazy na související články na internetu
• vložte do textu na vhodných místech obrázky s jasnými a názornými popisky
• neopakujte stejná slova příliš; čeština je rozmanitý jazyk a jednotlivá slova mají spoustu alternativ, případně se dá celá věta napsat trochu jinak
• neopakujte ani slova v jiných pádech – být, byl, byli apod.
• nepoužívejte poblíž sebe ani podobná slova – např.: vtrhnul, vrhnul
• nemusíte se občas bát ani mírně hovorových slov – píšete přece jen pro lidi; nepřehánějte to ale
• celkově se poněkud zosobněte s čtenářem; nepište článek stroze jako úřední dopis
• pište stále ve stejné osobě; nejvhodnější je psát ve druhé osobě - oslovovat čtenáře; ujasněte si, zda budete čtenáři tykat nebo vykat, případně mluvit ke všem čtenářům najednou (oslovení vy, vás, vám atd. se pak píše malým písmenem)

6. Pravopis

Ach ten pravopis. Málo kdo jej pořádně zná a přitom je často tím prvním, co vám čtenáři zkritizují. Na pravopis nemám jednoduchou radu. Buď jej umíte, nebo si musíte článek překontrolovat slovo po slovu za pomoci pravopisného slovníku. Můžete použít i pravidla pravopisu na webu na adresách:

• http://home.tiscali.cz/~cz163829/korektor/pravidla.htm
• http://www.pravidla.cz

Kontrola pravopisu v textových editorech je dobrá pomůcka k odhalení některých překlepů, ale v žádném případě nestačí.


7. Základy typografie

Typografie je věda, která si vyžádala samostatný studijní obor, ale na internetu vás nemusí zajímat všechno.

Stačí dát pozor především na následující body:

• nepište tzv. programátorské uvozovky ("), ale typografické („ a ”); píšete-li článek v textovém editoru, což doporučuji, většinou vám je zamění sám
• uvnitř uvozovek a závorek se nepíší mezery ( toto je špatně ), ale (toto je správně)
• za čárkou, tečkou, otazníkem či vykřičníkem se píše mezera
• odstavce se nezačínají několika mezerami; v textu se jimi ani neodsazuje; už nepíšeme na psacích strojích
• velká písmena se používají podle pravidel pravopisu, tj. jen na nadpisy, zkratky a první písmena vět a vlastních jmen, nikoliv na zvýrazňování důležitých částí textu

8. Co udělat před odesláním článku ke zveřejnění

Před odesláním článku ke zveřejnění si jej po sobě důkladně a raději i několikrát důkladně překontrolujte.

Na co se zaměřit při závěrečné kontrole článku (v uvedeném pořadí):

• je-li článek moc dlouhý, zkraťte jej o nepodstatné věci
• má-li článek moc dlouhé kapitoly, zkuste jej lépe rozdělit
• příliš dlouhé neucelené odstavce lépe rozdělte
• překontrolujte, zda dávají smysl souvětí a jsou použité správné spojky
• dejte si pozor na opakované používání spojek, tvarů slovesa být nebo dalších slov
• zkontrolujte, zda je celý článek napsaný v jedné osobě
• pořádně si článek přečtěte jako celek (nyní bez hledání jednotlivých chyb) a pokud se někde „zadrhnete” u něčeho, co se špatně čte, opravte to
• máte-li čas, nechte článek den odležet a předchozí body zopakujte
• opravte si pravopis (i/y, mě/mně, shodu podmětu s přísudkem, vyjmenovaní slova a další chyby)
• podívejte se na správné psaní mezer, teček a čárek ve větách; nezapomeňte na zapomenuté otazníky u oznamovacích vět či naopak
• dejte článek ještě někomu přečíst a zeptejte se na jeho názor
• přečtěte si svůj článek ješte druhý den a pokud se vám opravdu líbí tak, jak jste ho včera napsali, tak ho pošlete do redakce

9. Zveřejněním článku to skončilo?

Pokud vám článek zveřejní, sledujte reakce čtenářů, odpovídejte jim, ale nehádejte se s nimi. Pokud mají k vašemu článku výtku, buď se z ní poučte, případně zašlete vydavateli opravu článku, nebo jen odepište, že s výtkou nesouhlasíte – věcně a bez emocí.

Pokud článek nečte tolik čtenářů, kolik jste doufali, nebo jsou na něj slabé reakce, nezoufejte a popřemýšlejte, jak příště více zaujmout. Každý se musí pořád učit a v tomto případě to platí více, než kdekoliv jinde.




10. Nečekejte, že za své články hned něco dostanete

Jako začínající autor nedoufejte, že za svá díla začnete hned dostávat úžasné honoráře. Na internetu platí za články honoráře jen málo serverů a jako začínající autor tam své články máte malou šanci dostat.

Nabídněte své články menším serverům, které jsou ochotné vám je zveřejnit, nebo si udělejte stránky vlastní. Nic za články nedostanete, ale pokud to s dráhou autora myslíte vážně, můžete si tak získat důležité reference pro větší vydavatele. Navíc je zde šance, že menší server, pro který publikujete „vyroste“ a honoráře platit začne. Jistě v takové chvíli upřednostní stálé a osvědčené autory, před novými.


A to je pro dnešek všechno. Bude-li vás toto téma zajímat, jistě se brzy dočkáte i dalších článků, které vám poradí jak se stát úspěšným autorem nebo spoluatorem webových stránek.