Dej mi na něj telefon a klidně mu to řeknu, ale nevím jak by to vzal! Nikdy jsem nežárlil a ať je ta moja jakákolv tak s tímhle jsem taky neměl nikdy problém. klidně zaflirtuji před ní i s pokladní v obchodě! Jsem již takový

Ještě k tomu hlasování. Záleží na okolnostech. Taky by se tam hodila možnost odpovědi:"Poslal bych to přímo poškozenému" Uvedl bych jinou zpáteční adresu a měl bych klid. Z vlastní zkušenosti vím co je to za pakárnu vyřizovat si nové doklady. O peníze většinou poškozeným nejde(pokud tam neměli životní úspory) a jsou rádi za doklady.

on by mě zabil kdybych dala jeho číslo On hrozně žárlí a prostě nechápe že nemá proč, prostě mu přijde nenormální aby jedna holka jela někam na víkend s partou chlapů, copak já za to můžu že si rozumím jen s klukama? Řekla jsem mu ať klidně jede se mnou, odpověď: Nechci. On je někdy jako dítě no, můžeš do něj půl hodiny hučet, ptát se dokola pořád na to samý a po půl hodině z něj stejně dostaneš jenom: Coje? ach booooože My nemáme prachy, na dovolenou nikam nepojedem, manžel platí dvoje alimenty, a já ve dvaadvaceti letech nehodlám po zbytek života omezit svůj kontakt s lidmi na 7 osob z práce a jeho, a pojedu ať si říká co chce, tak Já si myslím že vím co ho na tom hlavně štve, (to tady nechci rozebírat moc), ale na to když se ho zeptám tak mi stejně neodpoví.

Držím palce! Jsi odvážné děvče. Nechápe, že čím víc bude žárlit a prudit, tak tím víc si zadělává na problém! Nebo mu dej moje číslo! Ať zavolá on!

nemám tvoje číslo
Já nejsem odvážné děvče, jsem spíše plachá a stydlivá, vy si mě tu hrozně idealizujete a ve finále až se uvidíme osobně tak budete akorát zklamaný protože jsem úplně stejná jako ostatní Nevim jestli si Míla představuje že to bude probíhat tak že budete sedět v kroužku a já budu uprostřed a vy na mě budete čučet jako na nějaký zvířátko, (btw já mám hrozně velkou fantazii a strašně moc věcí o kterejch píšu tak si je normálně živě přestavuju a tohle je teda rozbíjecí představa) nicméně jsem se rozhodla ho nadále nedráždit, prostě si tentokrát prosadím svou ať se mu to líbí nebo né, není mi 14 abych se musela ptát na svolení ještě k tomu vlastního manžela, manželství je přece stav, nikoli vězení

To bude ještě srandáááááá!

To makavelina: Ani mne nieje 14 a musím(skôr mal by som) sa pýtať, že či môžem(aj keď už to je povolnejšie než v 14).

Ale tak ty bydlíš s vašima? Já když jsem bydlela ještě s mátí, tak jsem si mohla dělat co jsem chtěla, jelikož naši vždycky věděli kde jsem, s kým tam jsem a co tam dělám, vždycky jsem měla starší kamarády a partnery takže od takovej patnácti let věděli že se mi nic stát nemůže protože za a) nejsu blbá a za b) kdyby něco tak mě kluci ohlídaj

Ja mám tiež samých starších kamarátov a rodičia mi akurát piskujú, či si nemôžem nájsť niekoho v mojom veku . Ale ja už som si na takéto rípania z ich strany zvykol. Proste nikdy nebudú úplne spokojný.

takže jako každý "normální" rodiče vidíš, ve finále to dopadlo tak, že já jsem si vzala o 8 let staršího mužskýho a moje máť žije s klukem kterej je o 2 roky starši než já a teď zas můžu já řikat ať si najde někoho blíž svýmu věku jeden z mých nejdůvěrnějších "kemarádů" je James z USA kterýho znám přes tu online adventuru a tomu je 53 let, a to zas naši taky nechápou a sami si hledaj mlaďasy

Dnes sa ma rodičia(mama) výnimočne extra snaží nas*ať. Musím priznať, že je to snáď jediný človek, ktorému sa to aj trocha darí . Inak vdik za víziu : o pár rokov jej to vrátim .