Tak to je hodně ostrý, už vím, že asi nikdy nebudu jezdit jak prase......

Nehod na kole jsem zažil několik, tak jen ty nejtěžší:
1. Jel jsem na BMX a po doskoku a dopadu zadkem na sedátko mi praskl střed a já se pořádně odřel.
2. Jede kámoš jako první, já druhý, sestřenka poslední. Kámoš přede mnou se vymázl, já to stihl ubrzdit a zezadu do do mě napálila sestřenka v plný rychlosti a popadali jsme všichni na kámoše. Já měl kolo skoro na šrot...
3. Jedu od babičky kolem garáží asi 20km/h a z jedné vyjela nečekaně Škoda 120. Brzdil jsem hodně, ale stejně jsem to do ní napral tak 12km/h. Přední kolo mělo pořádnou osmici, mně se nic nestalo a řidič ani nevylezl a ujel.
4. Moje poslední nehoda: Nasedám na kolo s nákupem v igelitce, v malé rychlosti projíždím ostrou zatáčku a igelitka skončila v předním kole. Kolo spadlo na bok a schytala to přehazovačka - zvohla se až do výpletu zadního kola (musel jsem ji pak rovnat zpět). Mně se vůbec nic nestalo

havarii na biku nemam vela za sebou [nastastie ]
- ideme si tak s kamratom predobedom dolu lukou, bola este rosa, ja tak dobre rozbehnuty, ze ho predbehnem, som si neuvedomil, ze cesta zataca do lesa....zacal som brzdit + mokra trava = isiel som akoby nic dalej, na kopceku ma vyhodilo do vzduchu, tak som radsej zoskocil....cely dos*aty som si pocas letu vravel: "boze, aspon do tych krikov, nech to tak neboli"
na moje stastie som dopadol medzi kriky a zihlavu. Tak som nejak pozbieral a zacal sa obzerat okolo: "hmm, a kde mam bike?" Po chvili som ho nasiel na strome. Bolo aj mi trosku divne ako sa tam dostal... Ako som ho daval dolu a kontroloval pohladom, ci je v poriadku, odpadlo predne koleso. To som uz len nahodil a pokracoval v jazde.
- Zase s kamaratom, tento krat sme uz obajva slapali dolu kopcom, co to da....ked tu zrazu objavil sa na ceste obrovsky vymol [lesne cesty ], asi 60 cm hlboky, mi sme isli cez 40km/h, hned zacali brzdit, no zase to bolo prd platne. Kotrmelce a ine akrobaticke kusky [nedobrovolne] sme strvarali asi 40m, kym sme nosmi zarytimi v ceste. Nasledovala ocista od krvy, ja som bol na tom celkom dobre, potom kontrola bikov [zase im nic nebolo], len kamarat jednou nohou slapal 6km na pohotovost, rengen, trosku ho posili a sli sme domov.

Teda to je opravdu mazec! Mě je blbě... No já to vidět na bilboardu, tak se mi okamzite zvedne žaludek a přispěju tam svou nehodou (ať jako řidič, cyklista či chodec)... Ale teď k tématu:
Moje "nehody" byly taky občas vypadající vážně, občas velice směšné...
1) hned první den, kdy mi taťka koupil kolo (tehdy docela perfektní za 6 000 Kč) jsem ho "pokřtil"... Jeli jsme na 5 km vzdálenou chatu a já že pojedu za autem na kole. Jen jsme přijeli od baráku k hlavní cestě, já špatně odhadl brzdy, ukazoval jsem jako správný a ohleduplný cyklista pravou rukou, že budu zatáčet a levou jsem brzil - brzdy byly nové a tak se kolo na fleku zastavilo a já hezky s trojtým výkrutem přeletěl řídítka a docela si dokaličil levé koleno (dodnes s ním mívám občas problémy)... Ale jako správný chlap a hrdina jsem se zase zvedl, zvedl ulomenou odrazku a zbytek cesty se zakrvácenou nohou v pohodě dojel na chatu...
2) jeli jsme s kámošem dolů z prudkého kopce (opravdu neměl moc daleko ke kolmé zdi ). Cesta byla z panelů. Jeden panel byl trošku (cca 5 - 10 cm) vyvýšený a o něj se mi kolo zastavilo, já v pudu sebezáchrany přeskočil řídítka, kolo lehlo a zůstalo ležet, já běžel setrvačností asi 20 metrů dolu, než jsem to ubrzdil a vrátil se pro kolo. Následky: já vystrašený xmrti, kámoš záchvaty smíchu, bo to viděl v přímém přenosu, (jel za mnou)...
3) jezdíval jsem na chatu dva roky každý den krmit kočky, v létě v zimě... A jednou v lednu to bylo husté, všude hodně sněhu a já jediný magor na kole... Cestou je jeden úzký strmý kopeček, který bylo radost sjíždět (pokud dole bez upozornění ne vyřezali asfalt... ) a utrpení vyjíždět... Já sem na něj vyjel plnou rychlostí a nevšim jsem si, že na něm děcka sáňkovaly... Tak jsem naposlední chvíli instinktivně zabrzdil obě kola najednou a kolo se jen mírně stočilo a jelo po tom uježděném sněhu dolů stejnou rychlostí... Nakonec jsem celý kopeček sjel jedním "smykem" a děti mi dole nadšeně tleskaly, ale já byl pos*aný až pod příčeskem...
4) tady jsem mohl zařvat nebýt něčeho mezi nebem a zemí... Znáte to, jak jdete po nějaké cestě, kde v noci svítí jen lampy a jinak nikde nic a jak naschvál vám zhasínají lampy, zrovna jak pod nimi jste? No mě to jednou zachránilo život. Jel sem po cestě lemované stromy a občas lampy, ale osvětlovaly docela dobře. Byl jsem na cestě jediný a sám. Koukl jsem se za sebe a tam nic. Tak jsem se chystal zatáčet vlevo. Vtom lampa nade mnou zhasla a já uviděl na zemi světla. Tak jsem tedy raději počkal s tím zatáčením a udělal jsem dobře, protože vedle mě projelo tak asi 100 km rychlostí nějaké auto... Kdyby ta lampa nezhasla, neviděl bych světla toho rychle se pohybujícího žihadla a myslím, že byste byli ochuzeni o jednoho kamaráda na VSN...
Jo btw. vytáhl jsem kolo, zgenerálkuju ho a chystám na něm zase jezdit, tak snad bez nehod...

To s tým tlieskaním je fakt cool .Ale nemáš nejaké závažné nehody.Som zabudol ešte na jednu ako si spomínal tu prvú.Len som išiel rýchlosťou asi 15 KM/h a vytiahol telefón lebo mi niekto volal.Bol som riadne rozdurený a len vidím ako predo mnou idú chodci tak brzdím úplne na plno prednou brzdou .Následky : oškreté lavé koleno + lavý lakeť ; poškrabaný telefón

No já si naštěstí na všechny moje drškopády moc nevzpomínám, ale asi dosmrti nezapomenu na to, co mi vyprávěl strejda:
Jeli s klukama na přehradu a jeli z kopce plnou rychlostí, nahoru šli nějací týpci z přehrady a byli namletí úplně na krupici... Projeli kámoši v pohodě, strejda jel jako poslední... Jak projížděl okolo ožralců, tak jeden do něj zajízdy schválně plnou rychlostí žduchnul a pak zmizeli. Strejda to samozřejmě neustál a sletěl při plné rychlosti na asfalt... byl pak strašně dodřený na většině těla... Prej to bylo hnusné (skoro) až na maso... A to měl za tři dny jet na taneční soutěž... Naštěstí tehdy babička (jeho mamka) zapracovala, poběhala po známostech a taky se trošku vyznala v bylinkách (tehdy byla jiná doba) a strejda mohl za tři dny tancovat, bo se mu to jakž-takž zahojilo (udělaly se prej velké strupy a většina kůže se zahojila)... Dodnes jsem na něm neviděl ani památku... Ale běhá mi mráz po zádech, když si to představím...
Já osobně mám na kole spíše veselé příhody a to jsem se na něm myslím najezdil docela dost...

Tak jsem zažit další cyklo nehodu (v tomto případě spíš cyklonešikovnost) vedl jsem kolo ve vestibulu polikliniky držel ho za sedlovku otočili se mi řidítka a já si tácama zramoval achylovku. Fakt mám z toho radost ještě že o patro výš je chirurgie

No tak to mě se předvčera ( asi ) stala taky pěkná nehoda. Jel sem v takové průměrné rychlosti a zjistil sem že mi blatník dře o kolo. Tak se do něj za jízdy kopl, a to se vlastně uplne zaseklo tak sem vyletěl a ještě na mě to kolo spadlo. Ale nic většího se nestalo. Jen mám odřené koleno, druhé koleno, hooodně odřený loket, a na dlani sem neměl kůži ( ale ted uz mám ). Potom jak sem spadl tak sem spadl na pravou nohu a nemohl sem skoro chodit, prostě nic. Zítra jedu na dovolenou ale už se to lepší a tipuju že už budu fit .Takže nikdy " nespravujte " kolo za jízdy. A nespravujte ho tak že do něj kopnete .

Joo a stalo se mi to když sem byl krást kukuřici

to je dobrej nápad spravovat kolo za jízdy.....jediný co se může spravovat za jízdy jsou brzdy

... nebo spadlý řetěz...