Přiznejte se,nasadili jste už někdy někomu parohy?Nebo někdo vám (teda pokud o tom víte )?

No nevim jestli na to mam byt pysnej,ale ano...byvalemu manzelovi me soucasne zeny paradoxne toho kluka znam dyl nez nez on svou nastavajici/byvalou zenu ale nepovazaoval jsem ho nikdy za kamarada,proto mne jeho zena zacala zajimat je to polehcujici okolnost?

Měl jsem několikrát příležitost kamarádovi přefiknout jeho mladou. Jsem ale takový vůl, že mám zásadu, že kamarádky nebrat! Dokonce jsem to nedokázal ani když se s ní rozešel. Musím podotknout, že je to ženská k nakousnutí PS: když Ti někdo nasadí parohy, tak buď rád, že se žena líbí i jiným a ne jen tobě

Když mi někdo nasadí parohy, tak to budu brát jako svoje selhání. Pokud ji neuspokojuji tak že musí jinam , tak mi to patří! V podstatě mi to je jedno. Kdys by mi to možná vadilo, ale dnes mi to zcela jedno. Jinak nasadit dobrému kamarádovi parohy bych nemohl. Jinak se nebráním příležitostem něco jako výčitky svědomí mne již v tomto případě netrápí

už se mi tohle "povedlo" několikrát. Dokonce i jednomu kamarádovi a z toho jsem byl dlouho v prdeli a asi rok mi trvalo než jsem v sobě zabil nutkání mu to říct. Ale polehčující okolnost byla, že jsem se té jeho úspěšně tak 2 roky bránil, než už se to vymklo kontrole. Ostatní kamarádi si to o nás mysleli už hooooodně dlouho předtím, než se něco fakt stalo. Jen on ten vůl byl úplně slepý a hluchý. Kdyby projevil aspoň náznak nelibosti a žárlivosti, nemuselo se to stát... A taky to všechno bylo zamlada a teď si o cizích ženských nechávám maximálně zdát

Ale zahnout mi moje, tak asi zbořím Svět, jak jsem žárlivý

Za to, že jsem Ti osouložil starou (mladou) si můžeš sám ??!! Na učňáku nám učitelka něco vysvětlovala o věrnosti a já se vyjádřil ve smyslu, že si nedokážu představit žít (souložit) s jedinou ženou. Ona na to že už jsou s manželem přes 20 let a jde to. No a po otázce "jste si tím jistá" mě chytla za vlasy, dala facku a utekla ze třídy

A kua!! Tos tomu dal nap*del
Něco takovýho se mi povedlo 2x ale asi se to moc nepočítá (ani spolu nechodili), na mojí bejvalou si hodně moc dělal zálusk jeden kamarád co nás seznámil no a já mu jí nepokrytě sebral před nosem...
BTW: Něco takovýho se opakovalo už dva roky před tim s tim samym kámošem akorát jinou holkou.
Fakt je že nasazovat parohy mi jde docela dobře i když to bylo pořád s tou jednou

Tak abych taky přispěl,když už jsem to téma založil.Co se týče kamarádů,tak těm bych to neudělal (no...ale jak se říká: "nikdy neříkej nikdy" ).Jinak jsem nesčetněkrát nasadil parohy současnému přítely jedné mé bývalé.Je to hroznej deb*l a možná to není hezký,ale dělalo mi to hrozně dobře,že mu je můžu nasadit. Jinak jestli mě některá podvedla nevím.Nic se ke mě nedoneslo.

O tom, že by mi někdo nasadil parohy nevím. Jsem šťastnej chlap. Když se vracím ze cvičení etc. tak vždycky zavolám předem, že už se vracím. Pak raději příjdu ještě o hodinu později a nakonec zazvoním na zvonek a dělám, že jsem si zapoměl klíče.
Osobně jsem parohy nasadil čtyřem chlapům. Ve třech případech opakovaně. Nejsem na to nijak zvlášť pyšnej. Největší lety byl asi ten, když jsem byl s jedním párem na diskotéce. Slovo dalo slovo, manželovi jsme řekli, že jdem něco zjistit, užili jsme si a pak jsme se vrátili a pokračovali v konverzaci. Její manžel se sice tvářil nějak divně, ale za chvíli ho to přešlo.
2 Ěňa: Tak tahle historka mi nějak utekla.

tohle je dost ošidný fórum, co kdyby si to náhodou přečetla některá osoba o který se tu bavíte ... já jsem k nasazení parohů ještě naštěstí nedostal šanci, a ani mi nebyly nasazeny .

Nepředpokládám, že by se sem dostaly ony zmíněné osoby, popřípadě že by si to daly do souvislostí se sebou.

to jo, ale zapomínáš na murphyho zákony (ikdyž, to by se musel murphy hodně snažit )

V tom případě by to bylo venku a já bych se opět cítil o něco lehčeji.

už se mi to povedlo a jestli mě někdo? to nevím. ale jak se říká : co oči nevidí, to srdce nebolí

Take privalim se svou troskou do mlyna. Parohy jsme nasadili s jednou Finkou jejimu klukovi a me holce. Opakovane a vytrvale...

Koukám, že sem první. Ač sem mladý, už sem paroháč. Dozvěděl sem se to ale až po půl roce. Prej to bylo v opilosti a oba sou moji dobří kamarádi a prej z toho nic neměli, protože pořád na mě mysleli :D

Ale parohy mám, bohužel...

2Manas: Alespoň, že tak

si je můžeš přimalovat na obrázek co máš

Dobrý nápad. Musel sem se teda zmenšit abych se do toho malýho okýnka vešel ale co už zmůžu když sem ten paroháč ;)

Někdo je paroháč a někdo to ještě neví. - Lidová moudrost

Kdo orá pole moje, šetří pluh můj - lidové moudro

rozdíl mezi smutným a šťastným paroháčem? ten šťastný o tom ještě neví

Já jsem nenasadil parohy nikomu a jestli jo, tak o tom nevím, nebo jsem se nesnařil vědět A kdyby nasadil někdo parohy mně a já se to dozvěděl, tak jsem strašně slabá povaha a jako správnej jelen bych mu šel ty parohy omlátit o držku

Tak já nasadil parohy jednomu týpkovi ve vězení...
A sám jsem taky byl minimálně jednou podveden, dozvěděl jsem se to od své další holky, že ta předchozí spala půl roku s jiným a občasi i se mnou...

kolega z práce taky nasadil (spíš systematicky nasazoval) jednomu basmanovi parohy a teď po roce to s tou ženskou dal do kupy

Počkej až ho pustí a přijde ti rozbít hubu

Nééé, on sice seděl za vraždu či tak něco, ale on je nevinný!

No i kdyby...až vyleze a zabije tě,tak už půjde sedět oprávněně.

To je jedno, ale stálo to za to...

ale ale vyprávěj

No protože ten ve vězení je gay víš?

chlapi, toho basmana už pustili, asi před třičtvrtě rokem, a pak se stou ženskou rozešel.
to : busch :: nevím, proč by měl rozbít hubu mě, když za tou babou pálil můj kámoš.

To bylo na rickyho

a pak že nemáme používat QUOTE

používat se může, jen nesmíš citovat příspěvky nad sebou

napríklad takto

jj

Chujové

Ako by povedal spolužiak: neni chuj, neni chlap

jenže při rychlosti (u mne pomalosti) našich pc se taky stává, že než napíšeš odpověď na nějaký příspěvek, tak se ti tam vse*ou další dva a pak je v tom pěkný maglajz.

2 all: Tohle je doporučený způsob určení, komu odpovídáte. Jinak jsme ovšem již notně OT.

Nasadil x krát.Že bych parohy něl tak to nevím-doufám že ne, ale asi jsem naivní.

Já jsem byla paradoxně vždycky ta, se kterou byli parohy nasazovány té druhé (jestli se dá řict i o ženský že jí někdo nasadil parohy...) ono se není moc čím chlubit, odloudit chlapa od těhotné ženy, ale ona si fakt mého muže nezasloužila

Fůůj, dostaneš taky banán. Ale to je pro tebe malej trest, když je Makak nějaká opička, co?

ňam!

Za tohle bych zasloužila spíš medaili! to bys tu slečnu musel znát, určitě bys nechtěl žít s ženou která nevaří, neuklízí, zakazuje ti kamarády, jen buzeruje a brečí že jí nemáš rád

Jé, tu mam

To jenda: Vie markétka, že chodíś na vsn? Asi nie, čo?

Když jsem psal tu recenzi na Light & Shade (mike oldfield), tak jsem jí na ten článek posílal link, ale myslim, že se sem nechodí dívat. To by mě asi nakopala už jen za ten podpis

Vidíš, můj muž sem pro změnu ani nechce

Protože sem ta jeho smí

To jenda: A nerozmýšľal si niekedy nad tým, či tie jej večné problémy s tebou nepramenia z toho, že sa snaží utajiť, že vie o všetkom, čo tu píšeš, ale nechce ti to prezradiť a tak sa snazí nachádzať absolútne blbosti, na ktorých by sa vyzúrila?

borix je Markétka!!!

To asi ťažko, keďže sa s jendom poznám dlhšie, než sa pozná s Markétkou.
borix je akurát tak príliš paranoidný .

já taky. a ještě mi navíc zakazuje chodit na fušky...

Tak tohle k životu nepotřebuju vědět.
Ale jak znám Klárku,tak by mi to stejně neřekla. Jednou sem se s ní o tom bavil (její poněkud lehčí sestřenka začala chodit s jejím kamarádem) a ona mi na férovku řekla, že pokud by to nic neznamenalo nic by mi neříkala, kdyby jo, tak se se mnou rozejde. To je fér ne?

tak proč by to dělala když by to nic neznamenalo? To druhý je fér

Ta je někdy tak fér, že se mi až nelíbí

Někdy je fakt lepší nic nevědět. Mohou se někdy stát věci za určitých okolností že se je lepší neříkat. Pokud moc neznamenají. Čím je jeden starší tak přehodnocuje mladistvá předsevzetí. Lepší něco malého porušit než žít v mukách!

opět mi tane na mysli otázka: PROČ to dělat, když to nic neznamená?

Co dělat? Být nevěrný? Je to na úhlu pohledu. Nebo to říkat? S tím taky nesouhlasím. S nevěrou již ano.

Myslím proč např. chlap podvede ženu a pak když se to provalí, tak se dušuje že to nic neznamenalo... JESTLI TO NIC NEZNAMENALO TAK PROČ TO DĚLAL??? a jestli to říkat nebo neříkat... mno... pokud neexistuje nějaká skulinka, způsob, jak by se to osoba podváděná mohla dozvědět, tak asi mlčet, ale jestli hrozí velká možnost že to praskne, tak je lepčí slyšet to na rovinu a ne od cizejch lidí, vím o čem mluvím.

Osobně nesouhlasím hlavně s nevěrou, ale pouze pokud jde o bezproblémový vztah, kdybych byla ve vztahu nespokojená z jakéhokoli důvodu, tak je to pochopitelný, ale v tom případě mi přijde nevěra jako srabáctví, radši bych to skoncovala z partnerem se kterým nejsem šťastná a pak bych si dělala co bych chtěla a nemusela nic tajit ani se nervovat kvůli tomu oficiálnímu

Pokud nevěrou řešíš nějaký rodiný problém nebo určitou potřebu kterou nemůžeš od partnera dostat, ale nechceš se kvůli tomu rozvádět, tak to je spíš k užitku toho vztahu a nic vážného to tedy neznamená. Je sice hezké že ten s většíma nárokama se má přizpůsobzt tomu s menšíma, ale pokud nejsou dlouhodobě žádné a asi nikdy nebudou, tak ti nic jiného pomalu nezbude. Taky záleží co považuješ za nevěru. Vím že mám parohy a nijak mne to nevrušuje. Beru to jako svoje selhání že jsem někde něco udělal blbě, že musela jinam. Chvilku mi to trvalo, ale nyní již to fakt neřeším! Naopak mi to vyhovuje

To že je někdo nevěrný nemusí být nutně chyba partnera, může se jendat čistě o osobní problém toho, kdo je nevěřný, někdo může bejt prostě chronicky neschopen být věrný jedné osobě
A pokud jde o to, že nedostáváš od partnera něco, co si pak hledáš někde jinde, já osobně kdyby se mi od partnera nedostávalo něčeho co potřebuju (zde konkrétně tedy v sexu), tak bych raději partnera opustila a hledala někoho, s kým bych byla spokojena po všech stránkách, ale žít s někým přesto, že s ním nejsi spokojenej a k tomu radši hledat uspokojení někde jinde, to je na hlavu, radši se vykašlat na toho druhého než týrat sám sebe. Lidi se časem a věkem naučí přehlížet maličkosti, jako ponožky v posteli, zvednutý prkýnko, a podobný kraviny, s tím se dá žít, ale nerozumět si s někým v posteli je o něčem jiným, vždyť sex je nedílnou součástí partnerského vztahu a když to neklape, kašlat na to, co na tom, že jinak je to v pohodě. Jako obráceně - kdybys měl babu, která bude krásná, nádherná, v posteli nepřekonatelná, ale jinak strašná kráva - taky by si s ní určitě nebyl
Nikdy neber parohy hnedka jako svoje vlastní selhání, může to bejt ono, ale taky nemusí, stačí že se objeví někdo jinej, zdálivě lepší, krásnější a bohatší a už to jede, přitom ten podváděnej vůbec nemusí selhat

Podobné názory jsem taky měl, ale jak stárnu, tak je měním. Vše náleží k věku a zkušenostem. Vedu tuto debatu taky proto, aby se i ostatní k našimnázorům vyjádřili, ale asi je to nezajímá. Škoda.

Já mám takové názory od jakživa, teda ne odjakživa, ale prostě od doby kdy jsem začala nějak tak jako přemýšlet o takových věcech. Prostě když jsem spokojená ve vztahu tak nemám důvod zahejbat, když jsem ve vztahu nespokojená tak proč v takovém vztahu zůstávat, když mi to nic nedává a je to pro mě ztráta času? Žijem jen jednou a život je moc krátkej na to abys třeba 10 let strávil vztahem kterej ti nic nedá a jen se v něm trápíš a jsi nešťastnej.

Taky bych je chtěl zase mít(ty názory). Časem zpohodlníš a zjistíš že u žádný nemáš vše a musíš "slevit" Bohužel někdy, zvláště po dětech, ženský časem změní svoje představy o životě a sexu a pak máš děti, barák, dluhy a malou naději že se to změní. Čekáš kdy se to zlepší a někdy to příjde, někdy ne, ale stále doufáš žiješ ze vzpomínek a záleží jak dlouho vydrží. Každý máme jiný přístup a názor a to je dobře.

Je fakt že časem člověk sleví že svejch nároků, ale já vím, že nikdo není dokonalej a každej má chyby a nejdůležitější v partnerství je vždycky hlavně kompromis a tolerance, ale taky se nedá tolerovat všecko, že jo. Já jsem tak strašně tolerantní až to neni hezký ale můj muž je zas tolerantní ke mě a to je hlavní, i když jsme každej úplně jiná povaha a s kterýmkoli chlapem na světě toho mám víc společného než s ním, tak to klape a není důvod nic měnit
Nevydržela bych čekat že se něco zlepší, to už mám tolikrát za sebou a nechtěla bych to prožít znova, protože celou dobu víš, že čekáš marně, ale stejně doufáš a lidi si říkaj: hele, ta je ale pitomá když si myslí že on přestane chlastat, ten s ní ale dobře zametá. Víš že děláš blbost ale stejně doufáš a doufáš a nakonec z toho stejně vylezeš se svěšenou hlavou a ten druhej z toho vyjde jako king. A nic nestojí za to žít v něčem, co je ti proti srsti, ani kvůli dětem, ani kvůli ničemu jinýmu. Děti tim trpí tím víc, čím dýl v takovým vztahu jejich rodiče jsou, protože to viděj každej den, pak začnou rodiče spát odděleně a dětem je to divný, pak se jeden rodič nastěhuje k dětem do pokojíčku a maminka si u dětí stěžuje na tatínka a tatínek zase na maminku a dítě chudák je v jedenácti letech středem mezi svejma rodičema a neví co si má počít a pak o 11 let později stejně není smířené s tím že jeho rodiče nejsou spolu, fuj to je ale OT

No nejsme zas tak moc. Z toho jsou pak "parohy" a problémy, takže nejsme, jen jsme to vzali "zgruntu"

Tomu se říká poradna.

To Mattoni: to každopádně, jen študuj, až se jednou s Klárkou vemete, tak aspoň budeš mít průpravu

To Beat: Naši se teda nerozvedli kvůli parohům, ale kvůli penězům a tak vůbec si přestali rozumět, asi to bylo tím že tatínek je o 8 let starší než maminka a začali spolu chodit když mamince bylo asi 15, v té době už byl tatík rozvedenej a dospělej (i když on byl dospělej už když se narodil a já to mám prej po něm ), a ona byla ještě děcko a pak se vzali, upíchli si 2 děti a mamina od 18ti seděla doma s dvěma dětma a teprve pak začala dospívat a utvářet si hodnoty a tatík už svůj hodnotovej systém měl a měl rád svůj klid a pohodu rodinného krbu a mamka pak zjistila že vlastně už nejsme malí tak se může bavit a chodit někam a taťka na to nebyl už, takže tam to tehdy asi začalo. Nicméně parohy pak taky byli, tím jsem si jista, byla jsem hodně malinká a tatínek byl někde na služební cestě a já se v noci vzbudila a šla do obýváku a byl tam s mamkou nějakej cizí pán, nic nedělali, jen seděli, pili kafe a kecali, ale já jsem si byla jistá že to něco je, ač jsem byla maličká, asi 4 mi mohli bejt, a začala jsem hrozně bulet a ten pán se sebral a odešel a já si jako dneska pamatuju že jsem řekla mamince, že vím že kdyby byl tatínek doma tak by tu ten pán určitě nebyl. To byla hrůza.

to Maki: to co si pisale je sice pekna vec,ale casom sa vela veci zmeni..do uvahy musis brat uz nielen iba seba a partnera,ale aj deti a ine zalezitosti.Nie je to vzdy take jednoduche,ako pises....a "posmyknut" sa moze kazdy...kolkokrat si ani neuvedomis,ako sa to stane a nemusi to byt hned dovod to riesit radikalne.


Apropo: toto je naozaj tazke pochopit zene,lebo chlapi v tomto rozmyslaju a aj konaju uplne inac,ako vy zeny.....