
Zasláno: so 14. srpen 2010 07:53
Moucha napsal: Tak opravdu nevím, jestli se holky za komunistů byly jako dneska, že si říkali vše.. a dělali tohle skoro všichni i před 15ckou... Může nám o tom říct třeba Varda
Dneska ti to skoro každá holka vykváká, jako by se nic nedělo..
Tak tady vám asi moc zajímavého nepovím.
Chuť na sex ve 14 byla, ale nebylo s kým. Kdyby se tenkrát někdo vyskytl, tak si nejsem jistá, jestli by vyhrála výchova, nebo instinkt. Myslím, že jsou situace, kdy je mozek neúprosně zahnán do postavení mimo hru.
Osobně jsem začala v 17ti. Od kamarádek toho moc nevím, ale dvě kamarádky, které měly mimčo v 18ti mám a jeden spolužák měl svého prvního syna v 17ti. Takže rozdíl oproti dnešku nevidím. Dokonce mi jedna kolegyně z práce cca o dva roky mladší než já, kdysi říkala, že její babička přivedla na svět její mamku v 16ti. Řekla bych, že bude pravda, že dřív se s tím moc lidí veřejně nechlubilo. Jinak to je podle mne stejné.
Vzpomínámli na své hormony ve 14ti, tak bych hlasovala pro, ale s dnešními zkušenostmi si myslím, že není kam spěchat a člověk by si měl to nejhezčí fakt schovat pro toho nej. (A neposuzovat podle jedné noci na diskotéce) ale to už ze mne zase mluví věk. Poznáte to sami, až budete mít potomky v pubertě a budete se o ně klepat, aby si neublížili. Myslím, že 14tiletí na sex připravení jsou, ale nejsou většinou schopní brát vážně antikoncepci a pohlavní choroby a bez váhání riskují víc než by riskovali o 2 roky později. Není příjemné mít 14tiletou dceru v jiném stavu, ale není příjemné ani běhat se 17tiletým synem po policii, kterému se taková věc povedla. A už vůbec není příjemné myslet na to, že při nezbytné interupci umřelo vaše první vnoučátko a dělat si výčitky, že se to nemuselo stát kdyby.... (bohužel mé vlastní zkušenosti)