Podaří se vám najít číslo, které je o tolik menší než 100, o kolik je jeho devítinásobek větší než 100?

x+a=100
9x-a=100
_____
10x=200
x=20

100-x=x*9-100

Bol raz jeden dôchodca a ten, keďže nemal čo na práci, každý deň jazdil na výlet. Priamo oproti jeho domčeku bola vlaková zástavka a u nej dve koľaje. Po jednej jazdil vlak do Železného Brodu a po tej druhej do Turnova. Vlaky tenkrát ešte jazdili častejšie než dnes - obibda po polhodinových intervaloch. Dôchodca každý deň vstal v ľubovoľnú dobu a nehľadiac na jazdný rád šiel na zástavku. Tam potom počkal na prvý vlak a tým šiel (bolo mu jedno či do Brodu alebo do Turnova - ajtak už poznal oboje ako svoje topánky). Takto jazdil každý deň po celý rok. Pak si prehliadol svôj denník a zistil, že v Turnove bol 2x viac než v Železnom Brode a to i napriek tomu, že na zastávku chodil úplne náhodne a že obidvaa vlaky jazdili v polhodinových intervaloch. Ako je to možné?

Máme doma šuplík a v něm jsou červené a zelené ponožky (jsme praštěná rodina, z toho si nic nedělejte). Jednou, když jsme měli jít do divadla a já potřeboval dvě ponožky stejné barvy, zrovna vypnuli proud. Nebyl čas na hledání baterky a tak jsem tedy popadl ... několik ponožek, dal je do kapsy a rychle běžel do taxíku, kde jsem si teprve nasadil ty dvě stejnobarevné (mně je jedno, jestli mám do divadla červené nebo zelené, jenom musejí být stejné barvy). A teď otázka pro vás: kolik ponožek nejméně musím vzít ze šuplíku, abych měl určitě alespoň dvě stejné, barvy?

Byl jednou jeden mladý kouzelník a ten se šíleně zamiloval do jediné dcery krále, kterému sloužil. Ta ho taky hrozně milovala (dokázal jí kdykoliv vykouzlit květiny :-). Ale otec král tomu vůbec nepřál. Chtěl pro svou dceru nějakého urozeného a bohatého ženicha a ne takového nekňubu, jako byl kouzelník (jak si myslel). Intrikami, se mu ho podařilo křivě obvinit z krádeže a uvrhnout do žaláře. Ale kouzelník byl moc populární mezi lidem a tak ho nemohl dát jen tak jednoduše popravit, jak by rád. Vymyslel tedy na něj lest: u soudu mu dal možnost losování vlastní smrti. Řekl: "Zde v klobouku jsou dvě kuličky: černá a bílá. Vylosuješ-li si bílou, budeš žít. Ale vytáhneš-li z klobouku černou, zemřeš." Vypadalo to jako férová šance, ale král, který nechtěl nic riskovat, mu tam dal obě kuličky černé. Kouzelník naštěstí nebyl hloupý a dovtípil se to. Jak to jenom navléct, aby přežil ...

Dva matematikové, z nichž jeden nese na zádech plný pytel, se potkají na ulici:
A: ... a mimochodem, proč neseš na zádech ten pytel?
B: Ale, nesu dárky svým třem synům, všichni mají zítra narozeniny.
A: Ale to jsem nevěděl, že máš tři syny. A jak jsou ti tvoji kluci staří?
B: Jseš matematik, tak si to si musíš vypočítat. Když vynásobíš jejich stáří, jehož zítra dosáhnou, dostaneš číslo 36.
A: No jo, ale to mně nestačí.
B: Tak dobře, vidíš tady ten dům, co před ním stojíme? Počet jeho oken dá náhodou zrovna tolik jako součet zítřejších let mých synů!
A: Musíš prominout, ale jak já se na ten dům dívám, musím říci, že mi to stále ještě nestačí. Řekni mi o svých synech ještě něco.
B: Budiž. Tak tedy můj nejstarší syn se jmenuje Vojtěch. A to je opravdu to poslední, co jsem ti o nich řekl.
A: Ale to je přece právě to, co mi k uplné spokojenosti chybělo! Jako bys mi tím přesně řekl stáří svých tří synů  ...
Tak kolik jim vlastně bude?

B: Tak dobře, vidíš tady ten dům, co před ním stojíme? Počet jeho oken dá náhodou zrovna tolik jako součet zítřejších let mých synů!
A: Musíš prominout, ale jak já se na ten dům dívám, musím říci, že mi to stále ještě nestačí. Řekni mi o svých synech ještě něco.