Odeslat odpověď - VySemNesmíte

Fórum pro muže a ženy, co mužům rozumí

Hlavní stránka Přidej se FAQ Mužstvo Hledat Nastavení Skupiny Zprávy SZ Přihlásit se

Obsah fóra VySemNesmíte » Ostatní záliby

Odeslat odpověď

Uživatelské jméno

Předmět

Tělo zprávy

Barva písma: Velikost písma:

Vložit média:

Smajlíky

[quote="Wojcek"]FRANTA - Povídka č. 1

Dochtor mě jednou řek, že su tak jedinečnej, že by o mě měl někdo neco napsat, no ale páč se k temu nikdo porád nemá, toš to udělám sám. Síknu desítku a poďme!
Toš jmenuju se Franta Vobdržálek. Mám asimetrickou postavu a miluju pivo, no prostě hezkej chlap z vesnice. Žiju sám, svó vyvolenó Lakmé jsem ešče nenašel. No bude to asi tím, že su opravdu náročné. Vidím ji asi tak, jako mám tuhle ten útržek z kalendářa Pirelli na ledničce ve který mám pivo. Je na ní Pamela z dob, kdy si ženský eščě neholily nohy, a to je žrádlo! 
Jo toš totok, zapomněl jsem říct že dělám v nedalekým prasečáku a ve volným čase piju pivo. To by bylo o mě asi tak šecko. Mám už dnes po šichtě, uklízel jsem zdechlý metrákový prasa, ale to snad povim jindy. Du spat.
	Chhhhroooo! Uáá! Chrrml, blecht! Sladký nádherný jitro po sladké nádherné noci. A vedle mě, nebudete mě to věřit, leží ona! Moja vysněná… Staňa! 
Jo, že nevite jak k temu došlo? Toš to je inu jednoduchá věc, já vám to teď šecko povim.
Jedneho dňa, teda spíš rána jsem se zbudil tak jako dycky do dalšího nudnýho dne plnýho prasečího chrochtání a chmelovýho dechu, po pořádným poškrabání a pravidelné dávce chrmlů, kerý skončily v korytě umyvadla se snažim ošpléchať si tu svoju mochnu a očiska. 
No, Francku, holil ses předminuló sobotu, toš to je ešče dobrý, do dalších Vánoc času dosť.
V sobotu chodím k prasackům enem ráno, pak to po mě veme Lojza. Už jsem vám povidal jak Lojza spad do teho retychu? Toš to je ale jiné příběh, to zas až jindy. Tentoraz mi to uteklo rychle, byla tam nejaká delegace děcek z veteriny s takovým starým kmetem, takové byl pomaléší se mě zdálo. No ale to už se pomály dostávám k samotnýmu jádru tehoto mojeho příběha.
Doma jsem se očváchl, vzal si tédeň starý trencle, podrbal se na zadku a vyrazil si kópit pivko do Jednoty.
Vzal jsem košék a svojou obvyklou cestou jsem se neomylně blížil k regálu. No přesto tu bylo cosi jinak. Toš kurňa, hyn to vidim! Není to moc vysoké, je to modrooké, plavovlasé a váží to něco přes metrák, no jako slušně rostlý prasa. Toš to je baba! Tu chcu!
Taky si mňa prohlížela, od vrchu až důle, no pak se zastavila, kurňa jak to řéct, toš tak někde uprostřed. Samosebó mě to nenechalo chladným, nejsu žádné utřinos, toš jsem tam měl takovó výduť, takové hrbol. Jak to spatřila, toš si mlsně olízla tu roztomiló bradavicu u pysku s dvěma rozvernýma chlópkama.
Toš hyn jsem roztál úplně. Takhle naměkko jsem byl naposled při pohledu na vybledlou Pamelu co ju mám na ledničce. Nemohl jsem to nechat enem tak. Potáhl jsem si tepláky až k ceckům a ráznéma krokama jsem k ní došel. „Dobré deň! Vy jste tu nová? Já jsem ňákej Franta, Franta Vobdržálek – pivo netřepat, vychladit“ hurónsky jsem se temu řehnil, očividně jsem ji pad do oka, páč  na odpověď jsem nemusel čekat dlóho. „Brýden!“ culila se a klopila očiska, „Já su tu jen jako výpomoc, víte? Já su tadyk z Kotěhůrek, chicht“ a furt se culila jak luna na hnoju, „Jmenuju se Staňa a su tady za tetku Pazderkovou, staré se jí večír ožral jak prasa toš mu dneska dává obklady, checht“. Toš temu jsem se musel zase řehnit, páč staré Pazderka si se mnou včera večír dával řeckořímské zápas ve výdrži slopání píva, les amateur, jak by řekli američani. „Staňo, co dybysem tě pozval na večír na večeřu?“. Podle teho, jak zrudla až za ušiskama, jsem poznal že jo!
	Odevřu ledničku, čučim a mezi prázdnéma flaškama leží jakésik salámec okoralé, toš nevypadal nejhuř, ta plíseň byla jistě ušlechtilá! Aji přes značně suché a křupavé chleba s touto dobrotou na jeho povrchu se Staňa tvářila spokojeně. Toš totok mě hřálo u hercny, to se hnedka pozná dobré hostitel a znalec zralých žen, jako su já. 
Jako přípitek jsme si dali slavnostní dvanáctku značky Ambrosia, stála sic sedum padesát, ale toš co bych pro Staňu neudělal.
Po tédle hostině jsme se odebrali do mojeho pelechu, tam jsme dělali takový ty skopičiny pod duchnou, toš to vám možu řéct zas někdy jindy, hlavně že už víte jak sme se dali dohromady s mojou největší láskou, hned po prasackách.[/quote]

Předvolby
HTML: VYPNUTO
BBcode: POVOLENY
Smajlíky: POVOLENY

Zakázat BBcode v tomto příspěvku
Zakázat smajlíky v tomto příspěvku

Antispamová jazyková kontrola:
Zadej (číslem) správnou odpověď.

Kolik je dvacetdva plus šestnáct?

Časy uváděny v GMT + 1 hodina

Přejdi na:

Přehled tématu [obnovit]

EINEX

Zaslal: pá 24. prosinec 2010 01:31 Předmět:

Až ted jsem zjístil že jsem slavný Mr. Green

p!p@

Zaslal: pá 24. prosinec 2010 01:20 Předmět:

musel jsem si to přečíst znovu, protože je to fakt dokonalý.. Very Happy

palucko

Zaslal: st 22. prosinec 2010 18:46 Předmět:

ale najviac ta kompozicia postav , proste je tam cela VSN svojich prirodzených postavách Very Happy

najpv. som bol smutny že si na kamarata palučka pozabudol ale jak som zahliadol čau ja jsem palučko bolo mi jasne čo bude nasledovať Very Happy

Wojcek

Zaslal: st 22. prosinec 2010 18:03 Předmět:

no to je tím že to jsem to napsal 10týho, ale zveřejnilo se to až 11 Razz

jsem rád že se to líbí Smile

palucko

Zaslal: st 22. prosinec 2010 17:21 Předmět:

ach , do piiiiip sa smejem jak kua Very Happy

:d fakt moc podarene , keby to bol prispevok tak ho nominujem na prispevok roku 2010!! Magor

btw
24-11=13 a ne 14 dní Very Happy

p!p@

Zaslal: so 11. prosinec 2010 20:32 Předmět:

co to je?

Moucha

Zaslal: so 11. prosinec 2010 19:49 Předmět:

Hodně povedená povídka, moc jsem se zasmál Very Happy

Hlavně v nejmenovanných částech nebo když Jenda potkal vysokého řidiče autobusu.. fakt pecka Applause

5 z pěti

LivArt

Zaslal: so 11. prosinec 2010 01:43 Předmět:

to potlesk Applause

pěkné

jenda^^

Zaslal: so 11. prosinec 2010 01:23 Předmět:

Kdyby někdo nesledoval hlavní stránku VSN, tak tu máme další Wojckovo povídku:

Čekání na Ježíška

http://www.vysemnesmite.cz/cekani_na_jeziska/clanek-c490/

jenda^^

Zaslal: ne 7. únor 2010 20:18 Předmět:

Tohle bych nekomentoval... Vytvořil jsem to, když jsem seděl na svojí poslední zkoušce na ČVUT. Mr. Green

Je to velice dementní a při čtení hrozí poškození mozku. Takže dál jen na vlastní nebezpečí. Mr. Green

O chroustech a lidech

      Byl krásný letní den a sluníčko svítilo. Kapky ranní rosy pomalu mizely žárem dalšího horkého dne.
Skrz vysokou trávu si zvolna razil svou cestu Kája – drtitel chroustů. Byl zrovna na cestě do města Švestkova, kde se brouci, jejichž jméno nosil ve svém jméně, přemnožili.
      Říkáte si určitě – co může být tak hrozného na chroustech. Na těch obyčejných celkem nic, ale tihle byli jiní. V noci se tajně plížili temnými uličkami Švestkova, a jakmile narazili na volnou cestu do něčího domu, už byli uvnitř a hodovali. Nejsehranější party těhle brouků byly schopné vám během čtvrt hodiny vyjíst celou ledničku. A co víc – trpěli hrozným zlozvykem, že ji po sobě nezavřeli.
      Když Kája dorazil k branám města, bylo zrovna poledne. Slunce pražilo, a když ho za těchto okolností městská stráž viděla, rovnou omdlela.
      Jak to Kája viděl, pomyslel si: „A jak se teď dostanu dovnitř?“
      V tom mu na nose přistála kobylka. Kájovi se okamžitě nad hlavou objevila zářící žárovička, kterou, jak vykládal v hospodě, koupil výhledně v akci v Electroworldu.
      Vzal kobylku a strčil ji jednomu ze strážných do nosu. Reakce byla okamžitá. Strážný vyletěl jako blesk a prošel rovnou skrz zavřenou bránu do města. A cesta byla volná.
      Kája vstoupil a vydal se na cestu za starostou města, aby mu navrhl své služby v boji s nevychovanými chrousty.
Bohužel hned z kraje se vyskytl problém. Kája ucítil nádherně omamnou vůni. Stál přímo před coffee-shopem. Stačil jen malý moment a už seděl zvnitř s pořádným brkem mezi rty.
      Mocně si šlukl a začaly se dít podivné věci. Zdálo se mu, jako by si k němu někdo přisedl. Zprvu ho považoval za dalšího chrousta. Začal si ho pomalu přeměřovat očima a na oplátku se mu dostalo stejné odezvy.
      Pak zaostřil svůj duhový zrak a v chroustovi poznal známou osobu. Byl to slavný recenzent a fanoušek německých telefonů, kterého znal pod jménem EINEX.
      „Máš rád chrousty?“ Zeptal se bez váhání. „No božíčku jejej, to víš, že mám,“ opáčil EINEX. „Tak si je strč do p*dele.“ „Jéé! Můžu?“ „No jasně, že jo. Začni hned.“
      EINEX beze slova zmizel a Kája už ho nikdy neviděl…

      … a proto, milé děti, mají chrousti hnědou barvu. Razz