Zajímá vás, jak se dělá silnice? V tomto článku se o tom dozvíte to nejdůležitější.

Delší dobu jsem uvažoval, jak stručně popsat, co to silnice je, jak se staví a proč jsou jaké jsou, tak, aby to nebylo dlouhé a nudné.
Věřte, že to není jednoduché. Sám nevím vše a zabývám se jen kontrolní a vývojovou částí. Přesto se to pokusím trošku zajímavě celé popsat.
Silnice je jako dům. To černé, po čem se jezdí, je v podstatě střecha toho domu. Co je vám platná sebelepší krytina, když je ostatní špatně.

Jak to probíhá

Začíná to již tím, kudy ta cesta povede, kolik tam bude těžké dopravy (pitvání toho, jaká byla těžká doprava před 10 lety a nyní, by bylo na román) a poslední dobou do toho zasahuje i změna klimatu. Rozhoduje se také o tom, zda bude asfaltová nebo betonová. Je toho zkrátka dost.



Dále následuje geologický průzkum, zjištění co je „tam dole“, kolik kde vody, zda to tu silnici unese a pokud ne, jak to zlepšit.
Třeba v Německu v okolí moře dělají silniční násypy z polystyrénu. Opravdu. Je tam totiž nízko hladina podzemní vody, takže to je na tekutých píscích a jiný těžší materiál by se zabořil. U nás se to již také zkouší.
Pokud máte všechny podklady a jsou peníze, tak se začne stavět.
Jako první se odstraní ornice. Ta se prostě nedá na stavbu použít. Dále se zbavuje nevyhovující zeminy, která se ani různými metodami nedá zlepšit z hlediska únosnosti a kvality. Vše se průběžně kontroluje a vyhodnocuje. Na velkých stavbách nutnost, okresky stále ještě formalita. Je to drahé, ale nenásledná oprava je levnější. Bohužel to mnohým ještě nedochází.
Pokud se staví v členitém terénu, stavba se snaží naplánovat tak, aby odtěžená zemina byla použita do násypů a nemusela se draze dovážet jiná. Již jsou technologie i na to, aby se násypů dal použít písek.
Poslední konstrukční vrstvou násypu či zářezu se uzavře těleso vozovky a začínají další vrstvy, které jsou již důležité pro pokládku asfaltové směsi.
Pokládají první nosné podkladové vrstvy, nejčastěji z kameniva, nebo se začínají zavádět recyklované asfaltové směsi.
Pak přijde nosná drenážní asfaltová vrstva – to je hrubá směs s mnoha mezerami, jemnější směs s méně mezerami a nakonec obrus. To je již v podstatě taška naší pomyslné střechy.
Násyp je obvodové zdivo a zařízení, podklad je půda a první vrstvy asfaltové směsi jsou jako trámy a laťky.

Asfalt nebo beton?

Zda budeme jezdit po asfaltu nebo betonu je dáno projektem a tím kdo lépe loboval.
Beton vydrží déle ale je náročnější na zhotovení a následnou opravu. Třeba na mostech se navíc nedá použít, protože je těžký, lehce promrzá a byl by nebezpečný.
Jen tak pro zajímavost: asfaltová směs je z 95% tvořena kamenivem, které určuje barvu vozovky, a jen 5% je asfalt, který tam působí jen jako pojiva kameniva.



Zničené silnice

Proč jsou silnice tak zničené? Protože se k nim neumíme chovat a také proto, že nikoho před mnoha lety nenapadlo, jak dnes bude vypadat doprava, a samozřejmě je to také o penězích.
Mnohde se vzalo nějaké kamení a nějaká černá hmota a udělala se z toho silnice. V rámci „úspory“ jezdí mnohatunové kolosy po cestách, které byly stavěny maximálně na Avii. Doprava je již tak hustá, že spíše stojí, než jede, a silnice je přitom konstrukčně stavěna na pojezd a ne ke stání.
Předělat konstrukčně silnici na jinou zátěž je mnohde nemožné. Dovedete si představit, že by v Praze zavřeli Barrandovský most a Jižní spojku na 2 roky?
Bavit se o nesmyslných aktivitách různobarevných „ekologických“ skupin je ztráta času. Kde kdo chce nové a lepší silnice, ale nikdo nechce lom, pískovnu, vápenku a obalovnu ve svém okolí. To je jako byste nechtěli umřít žízní, ale bojujete proti čerpání vody.

Jedna poznámka ke stavu starých betonových dálnic: Dříve se jednotlivé betonové desky k sobě nesvazovaly a jsou to samostatné bloky. Vlivem nadměrné nákladní dopravy došlo k zatlačení jednoho konce desky a nyní má vozovka tvar „pily“. Opravit to jde, ale nejsou peníze. Jako všude.

A bude ještě hůř. Peníze na opravy spolkla politická hra o poplatcích ve zdravotnictví, takže doporučuji nakoupit si velice odolná auta.