Obě firmy používají filtr organizace Internet Watch Foudation, který „opravdu nic nepřehlédne“.
Funguje to následovně: Někdo nahlásí fotku kojící matky na Facebooku, nějaká chytrá hlava z IWF obsah zkontroluje („Jéjku, maminka ukazující prso, to se musí zlikvidovat.“) a v ten moment přijdou zákazníci firem používající filtr o přístup na celý Facebook. Hotovo, pro ně konečné řešení.
Nebo stačí sekundový záběr na YouTube (třeba šťastný čerstvý tatínek natočí smějící se dcerku bez pleny, video nahraje na YouTube a odkaz rozešle známým), IWF zasáhne a rázem je YouTube zákazníkům „filtrování“ zapovězeno. Aneb cenzura jak se patří.
Jak funguje cenzura od IWF v praxi by mohli vyprávět Britové (viz kauza s obalem desky Scorpions).
Jako zákazník máte sice právo si stěžovat, ale v případě O2 si nepomůžete. Zákazník Vodafonu má možnost filtr vypnout, což ovšem nemusí fungovat navždy.
Řešení je použití jiného DNS serveru, případně proxy. Proč ovšem využívat ještě jednu cizí službu, když člověk platí za jednu, kterou by mu nikdo neměl odepírat jakýmkoliv způsobem (a cenzura do metody odepírání jistě patří).
Je vidět, že IWF s tím opravdu nepáře, a brzy se může stát, že dopadneme jako Čína - všichni za jedním velkým firewallem.