V dnešním díle školy vaření se podíváme na to, jak se správně starat o svůj nůž, a konečně začneme i vařit. Na programu je ovesná kaše a pro ty náročnější přírodní vepřový řízek.
Péče o nůž a jeho broušení
Základem každé správně fungující kuchyně je nůž. Ostrý nůž. A aby tomu tak vždy bylo, musíme se o něj patřičně starat. To znamená, že je nepřípustné, aby se válel jen tak v šuplíku s ostatními noži nebo příborem. Nejideálnější jsou takové ty dřevěné bloky. Já nic takového na privátě samozřejmě nemám, takže se alespoň snažím jej ukládat zvlášť do skříňky, tak aby se nemohl dotýkat jiných předmětů. Také není od věci uchránit jej před spolubydlícími, kteří s věcmi, které jim nepatří, rádi otevírají konzervy nebo se všude možně dloubou.
Ostrost je důležitá nejen proto, že se vám bude snadněji a pohodlněji krájet, ale také jako prevence zranění. S tupým nožem si snáz ublížíte.
Jak na to? Já jsem si za ušetřené peníze tentokrát nekoupil basu piv, ale investoval jsem do brousku na nůž. Dá se koupit v potřebách pro domácnosti a ceny se pohybují v různých hladinách. Já volil dražší model. Brousek používám jen jednou za čas a při opravě různých chyb čepele (zuby). Používá se podle doporučení výrobce. V televizi ukazovali, že se má táhnout jen jedním směrem, já ho podle návodu protahuju tam a zpět.
Druhým elementem je ocílka. Co jsem tak zjišťoval u kamarádů, tak mnoho lidé netuší, o co se jedná a doma ji pravděpodobně ani nemají. Pro mě je to již nezbytná součást kuchyně.
Ocílku používám před každým krájením, abych si byl jistý, že používám ostrý nůž.
Postup je docela jednoduchý a s trochou cviku jej zvládne každý. Říká se, že nůž se takzvaně „obtahuje.“
Ocílku pevně chytneme za držadlo tak, aby se ruka nedotýkala brusné plochy (jako na fotce), což je opět prevence zranění. Poté vezmeme nůž a jeho ostří (u rukojeti) položíme pod velmi malým úhlem na ocílku. Táhneme nůž směrem k sobě a snažíme se přejet po ocílce celým ostřím (pokusil jsem se to znázornit na fotkách). To samé opakujeme na druhé straně.
Takto střídáme obě plochy, dokud nebude nůž pěkně obtažený. Účinnost kontroluji tak, že čepel bříškem palce jakoby z boku hladím. Když necítím žádné zoubky a prst nezadrhává, mělo by být vše v pořádku.